13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Záhadný tvor chuchunya: Je to příklad přežití neandrtálců do našich časů?
Záhadný tvor chuchunya: Je to příklad přežití neandrtálců do našich časů?
od 9.5.2024
2.8tis
Původní obyvatelé Sibiře – Jakutové včlenili setkání s neznámými hominidy do legend a bájných příběhů. Zdroj ilustračního obrázku: Pauly, T., Public domain, via Wikimedia Commons
280
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

Pokud byste hledali ideální prostředí, kde by mohl existovat neznámý hominid, pak je správnou volbou sibiřská tajga. Nepřístupné prostředí severského jehličnatého lesa skrývá i nyní řadu tajemství. Jedním z nich je záhadný tvor chuchunya.

Tvor chuchunya se údajně přesunul do extrémně odlehlých oblastí i z důvodu budování dopravní infrastruktury – železniční a silniční sítě. Zdroj ilustrační fotografie: A. L. (loading), CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Přežila v odlehlé části Sibiře populace člověka neandrtálského? Zdroj ilustračního obrázku: Charles Robert Knight, Public domain, via Wikimedia Commons V sibiřské tajze se prý ukrývá záhadný tvor chuchunya. Zdroj ilustrační fotografie: Elkwiki, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons Původní obyvatelé Sibiře – Jakutové včlenili setkání s neznámými hominidy do legend a bájných příběhů. Zdroj ilustračního obrázku: Pauly, T., Public domain, via Wikimedia Commons

Tvor chuchunya je označován jako kryptidní hominid pokrytý černou srstí. Je prý poměrně vysoký. Udávána je i výška přesahující dva metry.

Spekuluje se, že by chuchunya mohl patřit do populace neandrtálců, která v této odlehlé části světa dokázala přežít a paradoxně i „vyrůst“, uvážíme-li, že neandrtálci byli sice rozložité postavy, ale menšího vzrůstu.

V sibiřské tajze se prý ukrývá záhadný tvor chuchunya. Zdroj ilustrační fotografie: Elkwiki, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
V sibiřské tajze se prý ukrývá záhadný tvor chuchunya. Zdroj ilustrační fotografie: Elkwiki, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Občan chuchunya?

V období před první světovou válkou byly tradovány příběhy o kontaktech chuchunyů s lidmi. Ty ovšem končily, jak jinak, masakrem těchto hominidů. Pravdou je, že v těchto časech se dostávalo do oblasti Sibiře velké množství ruských kolonistů.

Je tak možné, že se střetly „dva světy“, které nebyly schopné vzájemně koexistovat. Zajímavé je, že o neznámého tvora se zajímali badatelé i v období po bolševické revoluci v Rusku.

Přežila v odlehlé části Sibiře populace člověka neandrtálského? Zdroj ilustračního obrázku: Charles Robert Knight, Public domain, via Wikimedia Commons
Přežila v odlehlé části Sibiře populace člověka neandrtálského? Zdroj ilustračního obrázku: Charles Robert Knight, Public domain, via Wikimedia Commons

Před druhou světovou válkou údajně sovětští vědci požadovali, aby byl zastaven lov chuchunyů. Argumentovali tím, že i tito jedinci jsou občany Sovětského svazu a mají i stejná občanská práva jako ostatní lidé.

Civilizační tlak

Druhá polovina dvacátého století se nesla v duchu neutuchajícího zájmu o záhadného tvora z sibiřské tajgy. Bylo shromážděno množství legend a příběhů, které byly tradovány mezi původními obyvateli Sibiře – Evenky a Jakuty.

Bohužel se nepodařilo získat ani jeden fyzický důkaz existence neznámého tvora, nota bene nějaké početnější komunity chuchunyů.

Tvor chuchunya se údajně přesunul do extrémně odlehlých oblastí i z důvodu budování dopravní infrastruktury – železniční a silniční sítě. Zdroj ilustrační fotografie: A. L. (loading), CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Tvor chuchunya se údajně přesunul do extrémně odlehlých oblastí i z důvodu budování dopravní infrastruktury – železniční a silniční sítě. Zdroj ilustrační fotografie: A. L. (loading), CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Existuje i teorie, že za poslední století došlo k výrazným změnám v chování chuchunyů. Na vině má být civilizační tlak zahrnující i budování dopravní infrastruktury, výstavbu měst a nárůst zemědělské činnosti.

To všechno prý vedlo k přesídlení těchto záhadných tvorů do těch nejodlehlejších oblastí, kde je mizivá šance, aby se s lidmi vůbec potkali.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 12.11.2026 1.6tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 1.8tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.6tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.8tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
od 10.11.2026 3.2tis
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují samozvaní meteorologové, kteří slibují ovládat počasí pomocí chemických směsí, dýmu a tajemných přístrojů. Charles Mallory Hatfield (1875–1958) není žádný univerzitní profesor ani uznávaný meteoro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz