Některé události nejdou zařadit mezi obyčejné zločiny. Patří mezi ně i děsivý příběh z amerického městečka Mattoon, kde kdosi napadá pomocí plynu nepřipravené oběti. Šlo jen o šílence, nebo bytost z jiného světa?
Noční tmou zní zvuk tikajících hodin, pověšených na zdi ložnice. Jejich ručičky ukazují asi hodinu před půlnocí a je 31. srpna 1944. Spící Američanku Bertu Kearney náhle probouzí nepříjemně nasládlá vůně.
„Tehdy jsem si myslela, že by to mohlo být z květin za oknem. Ale zápach sílil a já začala cítit, že nemohu pohnout nohama a dolní polovinou těla,“ vzpomíná žena, jež záhy dostává strach a křičí. Co způsobilo zvláštní zápach a její následné ochrnutí?
Po chvíli prý stav strnulých končetin pomine a Berta volá sousedy a policii. Všichni prohledávají okolí domu, ale nikoho podezřelého v okolí nenaleznou, a tak odcházejí.
Po půlnoci se do domu vrací manžel John Kearney, který údajně za oknem ložnice zahlédne vysokou nezřetelnou postavu v tmavém plášti. Sotva ho útočník spatří, začne utíkat pryč!
Kdo byl tento „přízrak“, jenž následujících čtrnáct dní napadl pomocí plynu i několik dalších obyvatel Mattoonu (stát Illinois – pozn. redakce)?
Útok bez motivu?
Zatímco se Berta vzpamatovává z účinků podivného plynu, nikdo ještě netuší, že tato noc odstartuje sérii podobných příhod! Až do 13. září 1944 je v Mattoonu zaznamenáno přes dvacet podobných útoků. Tajemného agresora přitom popisují všichni podobně:
Jde prý o nezřetelnou postavu v černém plášti, která vypouští do pokojů plyn, který má krátkodobě ochromující účinky. Ty jsou údajně doprovázeny stavem nemohoucnosti, zvracením, nadýmáním, bolestí na tvářích a rtech. Proč k těmto útokům dochází?
Policií zpočátku předpokládaný motiv loupežného nebo sexuálního zločinu se ukazuje jako nesprávný. Obětem se totiž neztrácí žádné předměty, jsou mezi nimi ženy i muži nejrůznějšího věku, nedochází ani k žádnému fyzickému kontaktu s útočníkem. Jaký tedy byl zločincův záměr?
Zkoušeli nové zbraně?
Mohl být pachatelem šílený americký chemik Farley Llewellyn, který měl radost z bezmocnosti svých obětí, jak si myslí spisovatel Scott Maruna, někdejší obyvatel Mattoonu?
V okolí Llewellynova domu je totiž zaznamenáno několik těchto útoků a on sám má zkušenosti s přípravou chemických látek.
Když večer 5. září 1944 přichází Beulah Cordesová na verandu svého domu, najde zde textilii napuštěnou zvláštně vonící tekutinou, po které se dostavují stejné ochromující účinky jako v předešlých případech.
Policie předává nález k analýze vědcům z Illinoiské Univerzity. Avšak ani odborníkům se nepodaří zjistit složení chemikálie! Právě v té době probíhá 2. světová válka, v níž se od roku 1941 angažují i Spojené státy.
Probíhalo snad v Mattoonu testování nových bojových plynů? Kdo by ale něco takového zkoušel na civilistech? Snad japonští nebo němečtí špióni z nepřátelské strany?!
Za všechno prý můžou noviny!
Proč žádný svědek nedokáže záhadného útočníka přesně popsat? Podle někoho jde prý o muže, podle jiných o ženu či dokonce o průhlednou postavu! Je to způsobeno špatnou noční viditelností? Anebo bytost není člověk, ale přízrak?
Či snad jakási bytost z „jiného světa“? Americký záhadolog a spisovatel Loren Coleman (*1947) si dokonce myslí, že jde o mimozemšťana!
Po několika dnech marného pátrání vydává velitel policie v Mattoonu C. E. Cole oficiální prohlášení, že žádné plynové útoky neexistují a za rozdmýcháním paniky stojí místní noviny.
Že by si všichni svědkové (jichž bylo přes třicet!) vymýšleli, a volali policii zbytečně? A co ta záhadná tekutina, kterou nebylo možno analyzovat? Nesnažil se Cole jen vyhovět něčímu přání a případ rychle „smést ze stolu“?
Poslední plynový útok v Mattoonu byl zaznamenán 13. září 1944. Záhadný „přízrak“ nebyl nikdy dopaden a útoky tak zatím zůstávají bez vysvětlení!
