Krásná Nefertiti je znovu středem pozornosti. V létě roku 2015 britský egyptolog Nicholas Reeves prohlásí, že je již velmi blízko nalezení její hrobky. Otázek spjatých s legendární egyptskou královnou ale existuje ještě mnohem víc. Jaký byl její původ?
Stala se po smrti svého manžela faraonem? A kdy a jak vlastně zemřela?
Nefertiti znamená ve staré egyptštině „krasavice, která přichází“. A není divu. Obličej královny údajně neuvěřitelně okouzlující, její rysy prý nezvykle přitažlivé.
Ve 14. století před Kristem se s touto sedmnáctiletou kráskou ožení Amenhotep IV., syn Amenhotepa III. a jeho manželky Teje. O jejím původu se toho však moc neví…
Osvobozená otrokyně?
Prameny o původu Nefertiti se liší. Mohlo jít například o dceru Amenhotepa III., což byl otec jejího muže. Podle jiné verze se narodila některé z mnoha set žen, s nimiž Amenhotep III. udržoval milostný poměr.
Vyloučena však není ani varianta, že se jednalo o otrokyni, která se díky své kráse vysvobodila a dostala až na vrchol tehdejšího společenského žebříčku.
Britský archeolog Cyril Aldred (1914–1991) je přesvědčen, že Nefertiti byla Egypťanka, dcera královského úředníka Ajeho. Podle něj je hlavním důkazem fakt, že právě on byl nazýván „božský otec“ a dostal nejkrásnější hrobku v Amarně.
Avšak jiní vědci soudí, že podobná označení platila ve starověkém Egyptě jen za čestné tituly a hrobka v Amarně mu byla určena pouhou náhodou….
Princezna z Asie
„Ve skutečnosti je nejpravděpodobnější varianta, že Nefertiti byla asijská princezna, kterou vlastní otec vyhandloval s faraonem za ryzí zlato,“ říká německý spisovatel a expert na starověký Egypt Philipp Vandenberg (*1941).
Existují totiž dochované dopisy mezi Tušrattem, vládcem západoasijské říše Mitanni a Amenhotepem III., v nichž asijský král slibuje faraonovi za ženu svou dceru Taduchepu. Na oplátku chce tolik zlata, kolik potřebuje na stavbu veřejných staveb.
K tomuto obchodu prý skutečně dojde a Taduchepa se provdáza Amenhotepa III. a po jeho smrti pak za Amenhotepa IV. (tedy Achnatona).
„Její asijské jméno patrně znělo Egypťanům cize, a tak ho změnili na lichotivé domácí pojmenování, což v té době nebylo nic neobvyklého,“ uvádí Vandenberg.
Existují důkazy?
S překvapivou teorií o asijském původu Nefertiti souhlasí i uznávaná francouzská egyptoložka Christiane Desroches Noblecourt (1913–2011):
„I přes pochybnost donedávna vyjadřovanou četnými badateli, kteří by v mladé panovnici raději viděli nevlastní dceru Amenhotepa IV. nebo třeba dceru Ajeho, existuje dost náznaků, jež opodstatňují tvrzení, že Nefertiti a Taduchepa jsou tatáž osoba.“ Jedním z těchto náznaků je prý například kuželovitá pokrývka hlavy, jakou ze všech vládkyň Egypta nosila pouze Nefertiti.
Podobné koruny přitom mívaly na hlavách asijské bohyně! Celá řada egyptologů však teorii o asijském původu Nefertiti zpochybňuje. Podle nich jasné důkazy chybí a „pouhé náznaky“ nestačí.
