Pyramidy nás provokují celou řadou nejasností, na které neumíme jednoznačně odpovědět. Jsou opuštěnými hvězdárnami či hrobkami? A byly postaveny z betonu za pomoci elektřiny?

Je jich zhruba sto, alespoň dosud objevených. Jediný ze sedmi divů světa, který se dochoval do dnešních dnů. Zhruba čtyři tisíce let byly nejvyššími stavbami světa, než se evropskému stavitelství podařilo překonat jejich úctyhodné rozměry.

Dodnes skrývají otázky, na něž neumíme jednoznačně  odpovědět! Zde je jejich první část.

Kdo je vlastně postavil?

Tisíce otroků posunují obří kvádry před očima dozorců – obraz původem od antických historiků. Tím značně otřásl objev z roku 2010, kdy byly v Gíze odhaleny hroby někdejších stavitelů pyramid poblíž hrobek králů. To dokazuje, že nemohlo jít o otroky!

Podle vědců měli velmi dobrou lékařskou péči, kterou by Egypťané těžko poskytli otrokům. Podle další teorie se na stavbě pyramid mohli podílet i mimozemšťané. Naznačuje to například opis slavného Tulliho papyru, který popisuje přílet „zářícího disku“.

K čemu sloužily?

První Evropané pyramidy považovali za obří obilné sýpky, až Řeka Herodota napadlo, že byly faraony využívány k pohřebním účelům. Právě tento způsob využití je dnes ve vědeckých kruzích nejčastější.

Ale vyskytují se i alternativní teorie, protože v hlavních pyramidách se mnoho mumií nenašlo! Podle spisovatele Ericha von Dänikena měla Cheopsova pyramida sloužit jako jakýsi obří akumulátor energie, což opíral o její polohu i rozměry.

Další záhadologové v pyramidách vidí přistávací rampy pro vesmírné lodě, observatoře či obrovské kalendáře.

Jakým způsobem si uvnitř svítili?

Reliéfní výzdoba uvnitř pyramid naznačuje, že v jejich nitru muselo být dostatečné osvětlení, jinak by nebylo možné na stěnách vytvořit tak propracovaná umělecká díla. Svítili snad loučemi? To by ale uvnitř musely být stopy po úchytech a skvrny po kouři.

Obojí zcela chybí! Další teorie egyptologů tvrdí, že si umělci při vytváření reliéfů svítili systémem zrcadel. Nedávné experimenty prokázaly, že tak dovést dostatečné osvětlení dovnitř nelze.

Egyptské rytiny v hrobkách v Údolí králů a v chrámu bohyně Hathor v Dendeře nabízejí další variantu řešení. Jsou na nich zobrazeny tajemné předměty, které svým tvarem nápadně připomínají baňky se žhavicím vláknem v podobě hada.

Z druhé strany je napojen druhý „had“, nebo snad kabel. Někteří vědci tvrdí, že jsou to kultovní objekty, odvážnější v nich vidí žárovky.

Přidávaly se do pyramid „betonové“ kvádry?

Některé pyramidy jsou prokazatelně postaveny ze směsi nepálených cihel, vápencových úlomků a suti. Jiné pyramidy však vypadají, jako by se skládaly z vápencových kvádrů.

Nabízí se tu však otázka, jestli se v některých případech nejedná o umělý kámen, tedy o jakousi prastarou verzi dnešního betonu. Už od 70. let minulého století tuto myšlenku prosazuje geochemik Joseph Davidovits.

Umělé tvárnice by se daly vyrobit v patřičné výšce a k jejich výrobě by se dal použít měkký vápenec v kombinaci s jílem, kaustifikovanou sodou a vodou. Kašovitá hmota pak ztvrdla a časem byla k nerozeznání od přírodního vápence s trochou nečistot.