Existence kulového blesku je nesporná. Byl popsán velkým množstvím očitých svědků a zůstalo po něm i mnoho skutečných následků. Jeho forma je často rozličná a je líčena jako žhavá koule v odstínech bílé, žluté, oranžové i červené barvy.
Někdy se protáhne klíčovou dírkou, jindy jde o kouli mezi 10 až 20 cm v průměru, ale i více. Protože se nejčastěji vyskytuje při bouřlivém počasí, získal tento jev název kulový blesk.
Naprostou záhadou je vznik tohoto blesku. I když se řada teorií snaží jeho vznik osvětlit, jde zatím o záhadu. Ať již může jít o nějakou chemickou reakci, při které vzniká ohnivá plazma, nebo následek zásahu blesku do půdy s vyšším obsahem křemíků.
Až po teorie miniaturních černých děr či jaderné reakce vzácného plynu xenonu obsaženého v atmosféře. Ale kulové blesky se nevyskytují jen u země, ale byly spatřeny i z letadel ve výšce 10 km.
PŮSOBENÍ BLESKU
I kdyby se podařilo rozluštit, jak a za jakých podmínek blesk vzniká, zůstává záhada jeho působení. Někdy tiše vpluje do místnosti a stejně tak zmizí, například komínem kamen.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
