Kdo se dnes na Štědrý den nepostí, neuvidí nanejvýš tak zlaté prasátko. To v dobách dávno minulých mělo dopřávání si nevhodných jídel mnohem radikálnější dohru. Do stavení přišla děsivá Perchta a rozpárala hříšníkovi břicho.

V Čechách se o ní mluvilo také jako o Perechtě, Perutě nebo Parychtě, na Moravě pak jako o Šperechtě. Její vzhled se lišil kraj od kraje, ale většinou měla na hlavě krabicovitou masku s velkými zuby a vyplazeným jazykem.

Obvykle nosila bílé roucho a potkat jste ji mohli kdykoliv od začátku adventu až po Tři krále. Symbolizovala zlo a pokání.

Její pozornost se upínala především na děti. Ty musely dodržovat skromnost v jídle po celý předvánoční čas. Tomu, kdo si dopřával laskominy či se dokonce přejídal, to Perchta pekelně spočítala.

Vzala panenku a názorně ukázala, jak mu rozpáře břicho a vycpe ho hrachovinou. Pro tyto účely s sebou vždy nosila kudlu a škopek na krev.

Takovéto detailní představení pak obvykle pro vystrašení provinilce úplně stačilo, takže k opravdovému kuchání nakonec nedošlo. Snad.