Obrovský britský parník Great Eastern je ve své době pětkrát větší než jakákoli jiná loď na světě. Jeho výkon navíc odpovídá zhruba 8000 koňských sil. Obdivovanou loď však ze záhadných důvodů provází neuvěřitelná smůla. Údajně je možné, že je prokletá!

Všichni se tváří znepokojeně. „Říkám vám, že ten parník je stíhán temnou kletbou.

Během jeho stavby zemřelo za dost podivných okolností hned několik mých známých,“ tvrdí jeden z dělníků sledujících slavnostní spuštění parníku Great Eastern na moře v listopadu roku 1857 v londýnské lokalitě Millwall na řece Temži. „Taky jsem o tom slyšel.

Provází ho samá smůla. Mohou za to nenávistní duchové zesnulých dělníků,“ potvrzuje další z nich. Monstrózní parník se pomalu rozjíždí po skluzu, když se náhle stane cosi překvapivého.

Loď se zaklíní v korytě, jeden z parních navijáků exploduje a usmrtí dva poblíž stojící námořníky. Vypadá to, že „povídačky“ o prokletí nejsou vůbec smyšlené…

Temné jméno

Snad žádný jiný parník na světě nemá tak strašlivou pověst jako Great Eastern. Vzhledem k neuvěřitelně vysokému množství nešťastných „nehod“ se o něm otevřeně hovoří jako o prokletém.

Autorem monstrózní lodi je britský konstruktér a podnikatel Isambard Kingdom Brunel (1806–1859), který si libuje v různých monumentálních stavbách.

Výsledkem jeho projektu je ocelový a téměř čtvrt kilometru dlouhý gigant schopný pojmout až 4000 pasažérů. Parník má být pokřtěn svým očekávaným jménem Great Eastern.

Malá holčička Henrietta, která je úkolem pověřena, ho však z dosud ne zcela vysvětlených důvodů pojmenuje Leviathan.

Odkazuje tím na pojmenování slavné biblické mořské příšery, kterou někteří učenci považují za alegorii sil chaosu. Jméno parníku je zakrátko opět změněno na původně zamýšlený název. Kolotoč paranormálních událostí se však už prý dal do pohybu.

Všude samá zkáza

Při pokusu o vypuštění se Great Eastern zaklíní a trvá to několik měsíců, než se ho podaří vysvobodit. Na svou první cestu se vydává až v lednu roku 1858. Během ní jeden z kotlů vybuchne a zapříčiní smrt pěti lidí.

Konstruktér lodi Brunel dostane těsně před odjezdem parníku do New Yorku mrtvici a za deset dní umírá. Jeden námořník je rozdrcen kolesovým pohonem lodi (kola s lopatkami–pozn. red.), kapitán lodi se zase „náhodou“ utopí.

Zlá síla prý parník nenechá na pokoji ani v přístavu. Tehdy se spustí bouře, loď se utrhne a zdemoluje takřka veškeré své okolí. Kvůli paranormální pověsti parníkem takřka nikdo nejezdí.

Na první transatlantickou plavbu v roce 1860 si koupí lístek pouhých 36 cestujících. Great Eastern je proto přestavěn a má sloužit k pokládání podmořských telegrafických kabelů. Ani tam však moc nepochodí.

Během snahy o propojení Ameriky a Evropy v roce 1867 se odehrává jedna nehoda za druhou. Kabel je nejprve poškozený, později se rovnou přetrhne.

Raději ho sešrotují

„Po celou dobu existence Great Eastern stíhaly samé nehody. Z dnešního pohledu je to opravdu nevysvětlitelné. Proto je dost dobře možné, že ten parník byl obestřen temnou kletbou,“ říká skotský spisovatel Richard Gordon (1947–2009).

Nikdo dodnes neví, kdo ji seslal, ani z jakého důvodu tak učinil. Jisté je jen to, že parník je v roce 1889 raději odsouzen k sešrotování, což vzhledem k jeho velikosti trvá 18 měsíců.

Během demontování je v něm údajně nalezena jedna mužská a jedna dětská kostra. Zřejmě jde o lidi, kteří na parníku někdy v minulosti za záhadných okolností zemřeli. Dělníci pracující na šrotování se v tu chvíli jen pokřižují a pokračují ve své práci. Všichni si nakonec oddechnou, že je Great Eastern konečně rozebrán na kusy.