V historii českých zemí najdeme mnoho světců, ale ke svatořečení svaté Anežky České došlo až nedávno. V listopadu 1989 ji svatořečil papež Jan Pavel II.
Pokorná princezna
Svatá Anežka Česká předvídala budoucnost a uzdravovala nemocné. O svatořečení nejmladší dcery Přemysla Otakara I. usilovala řada osobností od její smrti. V klášteře Na Františku byl prý veden soupis jejích zázraků, ale bohužel se ztratil. Jeden z uznaných zázraků pochází až z doby protektorátu.
Anežka se rozhodla vzdát světské slávy a vstoupit do kláštera. Její nadpřirozené schopnosti se začaly projevovat už během života. Podle legendy bylo do kláštera přineseno tělo zemřelé dcery Václava I. a Kunhuty Štaufské.
Když Anežka viděla žal královny, začala se modlit. Dívka ležící v rakvi najednou otevřela oči a promluvila k rodičům. Pak ale sama požádala, aby ji nechali zemřít a vydat se k Bohu. Ulehla do rakve a zemřela.
Uzdravení nemocného majora
Případů, kdy modlitba k Anežce uzdravila těžce nemocné, je zdokumentováno dost, a to i mimo Česko. Jistému šlechtici z Vlašimi se údajně jen s pomocí několika Anežčiných vlasů podařilo vyléčit ze zimnice více než 15 lidí.
Léčivou moc měla údajně také látka nasáklá krví Anežky. Jedna z řádových sester se prý pokusila po Anežčině smrti získat relikvii a tajně jí ustřihla nehet. Prst začal masivně krvácet a vznikla ona léčivá látka. Právě relikvie byly často k léčení používány.
K uzdravení policejního majora Karla Reisingera ale stačil jen obrázek. V roce 1942 trpěl celkovým selháním organismu, k zánětu žlučníku a jater se přidala otrava krve a nakonec zkolaboval.
Nešťastná manželka mu v zoufalství na hruď položila obrázek Anežky a začala se modlit. Její muž se pak zcela uzdravil.
Dokázala dát zdraví
Svatá Ludmila byla svatořečena už v letech 1143-1144. Babička svatého Václava příliš nedbala na zvyklosti své doby. Po smrti svého manžela Bořivoje I. se nestáhla do ústraní, ale zůstala aktivní.
Jako matka panovníka měla poměrně velký vliv, což vedlo ke konfliktům. Nakonec zůstala na hradišti v Tetíně, kde vychovávala své vnuky. Když zemřel její syn Vratislav I., vnuci byli ještě příliš mladí. Snacha Drahomíra si objednala její vraždu.
15. září 921 se tak na Tetín vlámala dvojice najatých vrahů. Drahomíra vydala příkaz, že nesmí být prolita krev. Chtěla tak zabránit jejímu budoucímu svatořečení, vrazi proto Ludmilu uškrtili jejím šátkem.
Zázraky
Ihned po její smrti se začaly dít divné věci. Tělo se nerozkládalo, ale z hrobu vycházela krásná vůně. Nad hrobem se zjevovala světla a zněla tajemná hudba. O čtyři roky později se Václav rozhodl převézt babičku z Tetína do Prahy.
Poselstvo našlo hrob velmi zanedbaný, ale tělo bylo neporušené, jako by Ludmila zemřela jen před pár okamžiky.
V den, kdy vezli tělo Ludmily do Prahy, byl u procesí i tělesně postižený a slepý chlapec. Když se dostal do blízkosti světice, narovnal se, začal chodit a když zvedl oči k nebi, tak i vidět!
Kronikář Kosmas psal, že v roce 1100 předložila abatyše kláštera svatého Jiří v Praze biskupu Heřmanovi Ludmilin šátek. Žádala o uložení do jejího hrobu. Biskup ale nevěřil v jeho pravost a nechal připravit zkoušku ohněm. Šátek zapálit nešlo. Tělo Ludmily i části jejího oblečení prý odolaly hned několika požárům.
