Keltové obývající Velkou Británii a Irsku věřili na zázračně uzdravující a věštící studánky, které lidem navracely zdraví a vyjevovaly budoucnost.  

O studánce v Madronu se říká, že má tyto schopnosti. Ne nadarmo stojí kousek od ní zřícenina kaple, která byla postavena místo původní keltské stavby. Keltové považovali vodní zřídla za vstupy do podsvětí.

Na spoustě místech můžeme vidět jako důkaz u vodních pramenů vytesané hlavy, jako například u studánky svatého Beuna ve velšském Cluydu.

Z MRZÁKA VOJÁKEM

V roce 1641 se muži jménem John Trellie, který byl 16 let ochrnutým mrzákem a dokázal se pouze plazit,  zdál sen, že by jej mohla uzdravit voda právě z Madronu. Proto neváhal a s přítele vyrazil na místo.

Pomodlil se a omyl se vodou tryskající do kamenné nádoby. Ke studánce se vrátil ještě dvakrát. Po nějaké době dokázal chodit bez cizí pomocí. Následně se vyznamenal jako voják a nakonec zahynul v bitvě roku 1644.