Každý z nás již asi někdy pocítil silnou fyzickou bolest, avšak návštěvu lékaře, velice často zejména zubního, mnoho z nás raději odkládá ze strachu nebo nedůvěry k moderní medicíně.

Po světě se pak pohybuje i mnoho léčitelů, kteří nám slibují bezbolestné, až zázračné uzdravení… Jak to s nimi vlastně je?

Nejznámějším „paranormálním zubařem“ byl bezesporu americký pastor A. S. McCaig. Jeho modlitby měly mít takovou sílu, že se po nich prý díry v zubech začaly okamžitě samy zaplňovat.

Takové zázraky později velmi zaujmou kazatele jménem Willard Fuller (1915–2009).

Tento americký baptistický duchovní a léčitel se následně proslavuje především svými „zubařskými zázraky“, při nichž údajně dokáže měnit stříbrné čepičky a plomby ve zlato, vypěstovat nové zuby, vyléčit kazy a křivé zuby proměnit v dokonale rovné.

Nadějný následovník

Ale pojďme se ještě trochu vrátit v čase. Fuller navštěvoval McCaigova kázání, která se konala ve Shreveportu ve státě Louisiana. Zpočátku McCaig uzdravuje nejrůznější jiné nemoci a teprve ke konci se začnou objevovat zázračná vyléčení zubů.

Během jednoho takového kázání je přítomná i žena trpící velkým strachem z návštěvy zubního lékaře. Fuller na vlastní oči vidí, jak léčitel této ženě pokládá ruce na hlavu a začíná prosit Boha, aby jí pomohl, což se také následně stane.

Jeho údiv ještě vzrůstá, když k němu náhle přistupuje sám McCaig. Ukáže na Fullera a říká: „Teď se za vás pomodlím a poprosím Boha, aby vám požehnal.“

Pověření od Boha?

Fuller se tedy také začíná zabývat léčením zubů pomocí modlitby. Zpočátku se bojí, že selže, ale když se konečně odhodlá, s potěšením zjišťuje, že jeho jedinečný dar skutečně existuje.

Jednoho dne například jen lehce poplácá svého pacienta po obou tvářích a řekne: „Ve jménu Ježíše, buďte zdráv.“ Fakt, že to – alespoň podle něj – funguje, považuje sám Fuller za jakési pověření od Boha.

Tvrdí, že když jako léčitel odříkává svou modlitbu, slyší v duchu následující slova od Boha: „Nepovažuj za divné, můj synu, všechny ty skutky, které jsi viděl, že jsem vykonal skrze něj, tohoto svého služebníka. Nyní je budu konat skrze tebe; a ještě větší než ty, které, jak jsi viděl, vykonávám skrze něj.“

Tradice pokračuje

Fullerovo počínání je samozřejmě kontroverzní, a ne všichni v jeho výsledky

věří. On sám ale tvrdí, že když se odborníci z řad lékařů dozvídají o jeho seancích, obvykle tuto informaci přijímají s ironií, ne-li přímo s rozhořčením. Když se však tito skeptici jeho sezení přímo zúčastní, ironie je poměrně rychle přechází.

Podobně to má být u dalších léčitelů zaměřených na problémy se zuby. Stejně jako McCaig, i Fuller školí svého nástupce a učí paranormální stomatologii Paula Ashe. Ten také začal léčit zuby a v některých ohledech svého učitele dokonce i předčil.

Při jednom z jeho sezení měl pacientovi doslova před očima svědků vyrůst nový zub na místě dříve již ztraceného zubu. Mohlo se něco takového stát, nebo šlo jen o nějaký promyšlený podvod?

Věda stále nerozumí

Postoj vědeckého světa k tomuto fenoménu však i nadále zůstává krajně skeptický. Je to proto, že nikdo nedokáže nabídnout žádné věrohodné vysvětlení pro tak ohromující jev.

Sami paranormální zubaři tvrdí, že silná víra může vést k jakési duchovní alchymii, v níž je možné zhmotnění výplní z ušlechtilých kovů a další zubní zázraky.

Věda však pro nic takového samozřejmě pochopení nemá a většina lékařů upozorňuje, že spoléhat v oblasti zdraví na nadpřirozené nebo božské síly, může být velmi nebezpečné. Může to být i přesto v některých případech řešení? Nebo bychom raději měli důvěřovat medicíně?

Džuna Davitašvili jako „nový Rasputin“

Jméno Džuny Davitašvili se u nás proslavilo v 90. letech 20. století, kdy začaly vycházet knihy s duchovní tematikou.

Tato léčitelka se stala známou díky své bezkontaktní masáži na základě znalostí z pradávné Asýrie. Své poznatky sepsala v knize ,,Naslouchám svým rukám“.

Džuna také vyškolila několik svých nástupců. Jejím žákem byl například i Boris Tichanovský.

Údajně měla léčit kupříkladu sovětského vůdce Leonida Brežněva (1906–1982), amerického herce Roberta De Nira (*1943), a dokonce prý i papeže Jana Pavla II. (1920–2005). Možná proto o ní média dodnes píší jako o „novém Rasputinovi“.