24. září 1952: Z torontského letiště je ukradeno šest boxů plných zlatých cihel, které už se nikdy nenajdou.
Domů     Záhady historie
Země jako placka letící vesmírem? Kdepak…
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 26.4.2022
2.7tis
Německý kartograf v portugalských službách Martin Behaim představí světu první globus – používáme ho doteď. Foto: Pixabay
268
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Německý kartograf v portugalských službách Martin Behaim roku 1492 představí světu první glóbus. Shrne tak představy o kulatém povrchu Země ještě před objevením Ameriky. Trojrozměrný model Země je považován za jeden z prvních na světě.

Kde však ke svým „kacířským“ poznatkům Behaim přišel v době, kdy je Země ještě považována za placku?

Německý kartograf v portugalských službách Martin Behaim představí světu první globus - používáme ho doteď. Foto: Pixabay Roku 1486 dopluje výprava s Behaimem až k mysu Cape Cross v dnešní Namibii. Po návratu Behaim získá přístup k tajným kartografickým materiálům portugalského královského archivu. Pocházejí jeho informace o kulatosti Země právě odtud? Foto: Creative commons - volné dílo  Dodnes používáme krásně kulaté glóbusy – původní dílo Martina Behaima. Foto:  Alexander Franke (Ossiostborn) / CC BY-SA 2.0 de

Léto roku 1507 se právě začíná hlásit o slovo, když v portugalském Lisabonu v nemocničním útulku místního dominikánského kláštera náhle umírá jeden z jeho chudičkých pacientů. Zbídačelým nuzákem, který nemá peníze ani na to, aby si zaplatil felčara, a proto umírá mezi žebráky, není nikdo jiný než Martin Behaim (1459–1507).

Muž, který dal světu glóbus a víru, že Země nemá tvar moučné placky. Dne 29. června toho léta s ním podle všeho umírá také jedna epocha zeměpisné vědy, známé pod pojmem kartografie. Podle jistých zvěstí se měl Martin Behaim narodit v Českém Krumlově na jihu Čech.

Existují ale i prameny, které říkají, že městem jeho narození byl Norimberk v německém Bavorsku. Kde je pravda? Podle všeho Behaim přichází na svět skutečně v  Norimberku a Český Krumlov je pouhým nedorozuměním.

Rod nadaného kartografa totiž skutečně z Čech pochází a také latinský přepis jeho jména zní Martinus de Boemia, tedy Martin z Čech. Ale Behaim se ve skutečnosti za Čecha nepovažuje a svým domovem označuje Bavorsko.

Po studiích matematiky a kartografie se stává v Portugalsku navigátorem druhé výpravy mořeplavce a dobrodruha jménem Diogo Cão (asi 1440–1486), který právě míří do západní Afriky.

Roku 1486 dopluje výprava s Behaimem až k mysu Cape Cross v dnešní Namibii. Po návratu Behaim získá přístup k tajným kartografickým materiálům portugalského královského archivu. Pocházejí jeho informace o kulatosti Země právě odtud? Foto: Creative commons – volné dílo

DÍLO GÉNIA, NEBO TAJNÝ ARCHIV?

Roku 1486 dopluje výprava s Behaimem až k mysu Cape Cross v dnešní Namibii. Po návratu Behaim získá přístup k tajným kartografickým materiálům portugalského královského archivu. Pocházejí jeho informace o kulatosti Země právě odtud?

Možné to je, každopádně čerpá zajisté také z vlastních zkušeností. „Behaimova představa světa je založena na Ptolemaiově díle, doplněná poznatky z cest tehdejších cestovatelů,“ uvádí český geograf a pedagog RNDr. Tomáš Hudeček (*1979).

Behaimovo „Erdapfel“ tedy „zemské jablko“, jak je jeho glóbus nazýván, nachází své pojmenování u císařského stolce. Vrchnosti prý totiž připomíná korunovační Císařské jablko Svaté říše římské. Dlužno dodat, že podle některých pramenů německý kartograf nebyl prvním strůjcem glóbu.

Kulatý model Země prý používají již řecký filozof Archimédés (287–212 př. n. l.) či Kratés z Mallu (činný cca 168–140 př. n. l.) a další učenci. Prvním doložitelným autorem s dochovaným dílem je však právě Behaim.

Stojí za jeho věděním inspirace známým řeckým geografem Klaudiem Ptolemaiem (asi 85–165), díla starých mudrců, či snad zmíněné portugalské tajné materiály?

Dodnes používáme krásně kulaté glóbusy – původní dílo Martina Behaima. Foto: Alexander Franke (Ossiostborn) / CC BY-SA 2.0 de

JE TO ŠIŠKA!

Ještě na konci 15. století jsou ti, kteří si myslí, že je Země kulatá, upalováni. Obecně totiž mezi lidmi panuje názor, že naše planeta je placatá jako deska, na jejímž okraji voda padá do obrovských jeskyní, nebo že je snad ohraničena jakýmsi plotem.

Kulatost Země škarohlídům potvrdí až výprava portugalského mořeplavce ve španělských službách Fernanda Magallanese (1480–1521), kterému se v letech 1519–1522 podaří jako prvnímu obeplout celou zeměkouli.

Něco takového by přece u placky nebylo možné! „Dnes víme moc dobře, že Země není ani koule, tedy že nemá přesně kulový tvar. Vlivem otáčení je na rovníku širší než na pólech a podobá se spíše rotačnímu elipsoidu.

Ani to ale není přesné vyjádření tvaru Země. Protože se na různých místech od tohoto ideálu odchyluje, začalo se jejímu tvaru říkat prostě geoid,“ vysvětluje český novinář Petr Sobotka (*1977). Země tedy není a nikdy nebyla dokonale kulatá. Přesto však dodnes používáme krásně kulaté glóbusy – původní dílo Martina Behaima.

Foto: Pixabay, Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 23.9.2022 1.5tis
Rok 1948 byl nervózní dobou nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i ve Spojených státech. Rozbíhala se epocha studené války, a tak klidu nepřidalo, když se u přísně střežených laboratoří v Los Alamos objevily záhadné světelné úkazy. Přiletěli jimi na exkurzi sovětští špióni, nebo se pod prsty tamních vědců chtěli podívat jejich mimozemští kolegové? Podivná létající zelená […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 1.8tis
Hitlerovi inženýři za války vkládají veškeré úsilí do vývoje „wunderwaffe“, zázračné zbraně, která nemá obdoby. Jejich inovativní přístup dalece předčí svou dobu, díky čemuž prý zvládnou navrhnout a sestrojit dosud nevídané akustické zbraně. Jakkoliv zavrženíhodné činy nacistická třetí říše pod vedením diktátora Adolfa Hitlera (1889–1945) páchá, nelze jí upřít neskutečný bleskový technologický vývoj, který se […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 1.9tis
Hora, na které se údajně začaly psát dějiny českých zemí, je obklopena řadou pověstí a záhad. V okolí Řípu bývají často pozorovány podivné světelné jevy a piloti malých letadel při přeletu nad Řípem údajně zaznamenávají nevysvětlitelné poruchy přístrojů. Nad plochou krajinou Středočeské tabule vystupuje už z velké dálky viditelný 455 metrů vysoký kopec. Tím je […]
od Adriana Vojtíšková 23.9.2022 2.2tis
Obraz visí v anglickém paláci Hampton Court. Je na něm neznámá žena, která vypadá jako těhotná. Říká se, že jde možná o anglickou a irskou královnu Alžbětu I. Ta však oficiálně žádného potomka neměla…     Tajemný obraz, který visí na stěně londýnského sídla Hampton Court Palace, je možná klíčem k jedné z největších historických […]
od Mirek Brát 22.9.2022 2.5tis
Homérské hrdinské eposy Illias a a Odysseia byly nejprve chápány jako výplody čiré fantazie a umělecké invence. Pak ale se svazkem Illiady podpaží začal svoje vykopávky Heinrich Schliemann a pohled na tento epos se začal měnit. Jak je to však s Odysseiou? Žil někdy ithacký král jménem Odysseus, o jehož dobrodružství epos vypráví? Odysseia je […]