Mezi egyptskými panovnicemi je možné nalézt vskutku veliká jména jako např. Kleopatru, Hatšepsut či Nefertiti.

Tyto ženy se nezapsaly do historie pouze jako manželky, matky nebo milenky, jejich přínos spočíval rovněž v podněcování staveb úchvatných památek, ve vlivu na faraonovo rozhodování, nebo v převzetí nelehkých vladařských povinností, které zvládaly stejně tak dobře, jako jejich mužské protějšky.

VLÁDLA JAKO MUŽ

„Egypt je plný záhad. Nejen těch velkých typu stáří sfingy, ale i na první pohled drobnějších,“ podotýká egyptoložka Mgr. et Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D. Egyptská civilizace nikdy nepřestane lidstvo fascinovat, je totiž bohatá a stále je co objevovat. Něco se nejspíš již nedozvíme, jiné záhady teprve čekají na své odkrytí.

VÝZNAMNÁ PANOVNICE

Hatšepsut (asi 1507 př. n. l. – 1458 př. n. l.), dcera Thutmose I., byla velice významnou panovnicí 18. dynastie (asi 1550 př. n. l. – 1292 př. n. l.).

Vzhledem k tomu že sňatky mezi příbuznými nebyly vůbec žádným vybočením proti tehdejším mravům, za manžela si vzala svého nevlastního bratra Thutmose II. Po předčasné smrti svého manžela měla vláda připadnout jeho synovi Thutmosi III., avšak ten byl mladý a nevyzrálý, a tak se vladařských povinností v postavení regentky chopila právě Hatšepsut, jež panovala dlouhých 22 let.

MASKULINNÍ ZNAKY

Vyznačovala se především maskulinními znaky faraonů – nosila mužské oblečení, které navíc zdůrazňovala připínacím umělým Usirovým vousem, což mělo sloužit k posílení její autority.

Na chrámových malbách byla tak často vyobrazována jako muž se všemi královskými insigniemi. Mezi její největší úspěchy patří zejména otevření nových obchodních cest se sousedními říšemi, což posílilo přísun většího bohatství do Egypta.

Hatšepsut zorganizovala výpravu do tajemné země Punt, která pravděpodobně ležela na pobřeží Rudého moře v Arábii nebo na východním pobřeží Afriky.