29. listopadu 1981: Za podivných okolností umírá americká herečka Natalie Wood. Shodil ji z jachty její manžel?
Domů     Neobjasněné události
Zmizení zázračné čínské civilizace: Padla za oběť extrémnímu počasí?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 7.3.2022
2.5tis
Kultura se zrodila u řeky Jang-c’-ťiang, foto Pixabay
254
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Neobyčejně pokročilá východočínská civilizace, která překvapovala svou vyspělostí – a v době svého naprostého vrcholu náhle zanikla. Archeologové si nad nepochopitelným zmizením kultury Liang-čou dlouho lámali hlavu, nyní ale věří, že se jim podařilo najít odpovědi. Může za vše přílišný déšť?

Kultura se zrodila u řeky Jang-c’-ťiang, foto Pixabay Mapa oblasti působení kultury Liang-čou, foto Kanguole / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Rituální nefritový disk kultury Liang-čou je symbolem bohatství a vojenské moci, foto Editor at Large / Creative Commons / CC BY-SA 2.5 Zánik zázračné civilizace mohlo způsobit špatné počasí, foto Pixabay

Někdy kolem roku 3300 př. n. l. se ve východočínské provincii Če-ťiang kolem delty nejdelší řeky Asie Jang-c’-ťiang začíná formovat jedno z nejstarších osídlení, které by mohl být považováno za státní společnost.

Pozůstatky této pravěké civilizace byly v roce 1936 a dnes se o kultuře Liang-čou hovoří jako o jednom ze ztracených divů neolitu. Šlo totiž o neobyčejně vyspělou společnost, která v mnohém předčila všechny ostatní.

Lidé této kultury uměli stavět důmyslné vodní stavby umožňující budování kanálů, přehrad a nádrží, které udržovaly úrodu zavlažovanou po celý rok.

Zejména město Liang-čou, podle kterého je kultura také pojmenována, představovalo vrchol jejích úspěchů. Společnost vzkvétala dalších tisíc let a pak, v době svého největšího rozmachu, ve svých nejlepších letech, náhle zmizela.

Lidé opustili svá moderní města budovaná předchozí stovky let a odešli neznámo kam. Co způsobilo pád kultury Liang-čou? A jaký byl osud jejího lidu?

Mapa oblasti působení kultury Liang-čou, foto Kanguole / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

ZÁZRAK DOBY KAMENNÉ

Dochované stopy kultury Liang-čou jsou svědectvím toho, čeho byla tato jedinečná neolitická společnost v závěrečných úsecích doby kamenné schopna. Archeologické ruiny města Liang-čou vyprávějí o výrazném společenském, kulturním a technologickém pokroku tohoto období, zejména v oblasti zemědělství a akvakultury.

Pro důmyslné architektonické prvky včetně propracovaného vodního systému, který umožňoval stavbu kanálů, přehrad a vodních nádrží, někteří archeologové označují město Liang-čou za neolitické Benátky Východu.

Vědci po prozkoumání objevených ruin města jednoduše nešetří chválou na vyspělost kultury, která jej postavila. Jenže před 4300 lety se stalo něco, co pozorujeme i u jiných civilizací, které zdánlivě předběhly svou dobu někdy až o stovky let.

Náhlý konec. Kultura Liang-čou se zhroutila a město bylo opuštěno. Stalo se snad něco, před čím lid Liang-čou nedokázala ochránit ani jeho neobyčejné dovednosti a inteligence? O tom, co přesně se stalo příčinou této události, se archeologové dlouhá léta přou, přičemž za nejpravděpodobnější možnost se obecně považuje nějaká povodeň.

Rituální nefritový disk kultury Liang-čou je symbolem bohatství a vojenské moci, foto Editor at Large / Creative Commons / CC BY-SA 2.5

VYHNAL JE DÉŠŤ?

Nová studie nyní přichází s poznatky, které dokládají, že teorie o povodni by zřejmě mohla být blízko skutečnosti. Zatím nejnovější hypotéza o zániku říše tvrdí, že lidé v Liang-čou čelili období intenzivních dešťů a záplav tak extrémních, že jim počasí znemožnilo zůstat na místě.

Nasvědčují tomu minerály a usazeniny v místech, kde kdysi stával starověký zázrak. „Masivní monzunové deště pravděpodobně vedly k tak silným záplavám řeky Jang-c‘-ťiang a jejích ramen, že ani důmyslné přehrady a kanály již nedokázaly odolat těmto masám vody, což zničilo město Liang-ču a donutilo lidi k útěku,“ míní geolog Christoph Spötl z univerzity v rakouském Innsbrucku, který se na výzkumu podílel.

Vědci se rovněž domnívají, že předchozí případy klimatických změn v oblasti delty řeky Jang-c‘-ťiang mohly ovlivnit i další neolitické kultury, které tuto oblast obývaly před tím, než zde v období suchých a relativně stabilních environmentálních podmínek vyrostla společnost Liang-čou.

Zatímco náhlý pád vyspělé kultury je nyní o něco jasnější, mnohé další otázky zůstávají. Kam se poděli lidé z Liang-čou? Jaké je vůbec tajemství jejich neuvěřitelně pokročilých a na svou dobu nevídaných znalostí? A kolik podobných civilizaci voda největšího asijského toku odnesla?

Zánik zázračné civilizace mohlo způsobit špatné počasí, foto Pixabay
Foto: Creative Commons a Pixabay
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 28.11.2022 1.2tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce […]
od Dalibor Vrána 28.11.2022 1.3tis
Díky populární filmové sérii má většina z nás muže v černém podvědomě stále uložené jako pohledné, elegantně oblečené hrdiny bránící Zemi před padouchy z vesmíru. Jenže podle četných svědectví je jejich reálná podoba mnohem děsivější a hlavně – nejsou to jen muži! Máme se setkání s ženami v černém obávat, nebo dokážou nastavit i laskavější […]
od Adriana Vojtíšková 27.11.2022 1.6tis
V oboru kryptozoologie jsou tyto pojmy notoricky známé. Někteří lidé se domnívají, že jde o jednoho tvora, jen pokaždé jinak pojmenovaného, jiní soudí, že jde o vícero rozdílných tvorů.     Podle popisů svědků se jejich výška pohybuje v rozmezí 2–3 metry a mohou prý vážit zhruba 200 kg. Jejich chůze má být po dvou […]
od Adriana Vojtíšková 26.11.2022 1.0tis
Lucidní nebo také „vědomé“ snění je stav, během něhož lze údajně ovládat vlastní sny a vytvářet si během spánku vize a příběhy dle vlastních představ…     Je prokázáno, že indická kultura zná lucidní snění již přes 3000 let. Nejstarší doklady pocházejí z posvátných indických textů, Upanišád. Můžeme zde nalézt popis stavu, při němž je […]
od Mirek Brát 25.11.2022 2.2tis
Na starověké Krétě prý bylo na sto minojských měst a dalších lokalit, které mohou nyní dosvědčit zázraky minojské civilizace. Některé se změnily v turisty vyhledávané archeologické parky, jiné provázejí legendy o tajných vykopávkách a záhadných nálezech. Do druhé skupiny patří krétská lokalita Tsoutsouras a tamní jeskyně Eileithyia. Jeskyně Eileithyia je považována za jednu z nejdůležitějších náboženských […]