Okolo roku 1580 vzniká dílo, které patří k nejzáhadnějším uměleckým zobrazením kartografie. Patrně dvorní šašek s nezbytnou čepicí s rolničkami má místo tváře mapu světa. V současnosti jde již o ikonický motiv, o jehož podstatě však stále víme jen velmi málo.
Jediné, co se podařilo s jistotou zjistit, je přibližný rok vzniku. Zobrazená mapa totiž odkazuje na dílo Theatrum Orbis Terrarum, což je mimochodem jedna z nejvíce odkazovaných světových map.
Provokativní dílo
Pečlivým historickým bádáním se ovšem podařilo určit, že zobrazený motiv není zcela originální. Neznámý umělec se totiž mohl inspirovat motivem, který v roce 1575 vytvořil francouzský kartograf Jean Gourmont.
Zatímco Gourmontovo dílo již trochu zapadal prach, o několik let mladší vyobrazení se stále těší velkému zájmu. Proč? Důvodem je nejen nezvyklý hlavní motiv, ale i drobnosti zahrnující například citáty antických autorů.
Na mapě je zároveň uvedeno jméno matematika a kartografa Orontia Finaeuse. Nemůže však jít o autorský podpis, protože dotyčný zemřel již v roce 1555. Spekuluje se, že nezvyklé a provokativní dílo mohli vytvořit příslušníci francouzské sekty familistů.
Zajímavé je, že obraz nese i některé rysy alegorického umění vanitas, které s oblibou prezentuje prvky pomíjivosti a smrtelnosti.
Marnost a úzkost
Ostatně, latinský citát – „ Marnost nad marnost, všechno je marnost“, je často spojován se zobrazením mapy tvořící obličej dvorního šaška.
Toto vyobrazení plné symbolů je rovněž uvedeno v díle Richarda Burtona (1577-1640), anglického filozofa, kterého proslavila jeho kniha Anatomie melancholie. Klíčová témata obrazu mají v sobě stále něco velmi znepokojivého.
U citlivých povah by studium tohoto bizarního díla mohlo údajně vyvolat i psychologickou poruchu podobnou takzvanému Stendhalovu syndromu. Jde o podivný a málo prozkoumaný jev postihující senzitivní osoby při kontaktu s originálními uměleckými díly. Zahrnuje úzkost, bušení srdce, závratě a další psychosomatické projevy.
