Na českém území najdeme tři rozhledny, které spojuje společný záměr a jež daleko přesahují rozměr turistické zajímavosti. V Chebu, v Aši a na vrchu Tanečnice v Českosaském Švýcarsku. Jde jenom o pouhé rozhledny, nebo tyto stavby mají i nějaké temné mystické pozadí? Jaký byl jejich účel? Vytvářejí snad nějakou geomantickou síť? A kdo je vlastně postavil? Pátrání v historii těchto kamenných věží při

Je nádherně modrý, váží 45,52 karátu a jeho hodnota se odhaduje na stovky milionů dolarů. Diamant Hope patří k nejznámějším drahokamům planety. Jeho osud ale neprovází jen obdiv, nýbrž i děsivá pověst. Vypráví se, že každého, kdo jej vlastní, dříve či později postihne tragédie. Je to jen legenda, nebo se kolem kamene skutečně vznáší temná kletba?   [caption id="attachment_169883" align=

Nové vydání Knihovničky Průvodce zve na magickou cestu po stopách kouzel. Tentokrát budeme poznávat nejen Česko, ale zavítáme i k sousedům na Slovensko. O tom, že obě země jsou okouzlující, není pochyb, brzy ale zjistíte, že čáry jsou v nich zakořeněny hlouběji, než by se na první pohled mohlo zdát.

Z vídeňského divadla Ringtheater vybíhá několik vyděšených diváků. „Zachraň se, kdo můžeš!“ křičí přitom. Celá budova za nimi je v plamenech.  V prosinci roku 1881 se zde má hrát opera francouzského skladatele německého původu Jacquese Offenbacha (1819–1880) s názvem Hoffmannovy povídky, když se náhle stane cosi šokujícího. Krátce před začátkem představen

Před ním se třese celá Evropa, ale neporazitelného hunského krále Attilu nakonec neskolí meč na bojišti, nýbrž bizarní a tichá smrt během noci plné vášně. Psal se rok 453. Obávaný vojevůdce slaví svatbu s mladou germánskou dívkou Ildico. Během noci ale dochází k nečekané tragédii, která navždy změní běh dějin. Rozpustilá hostina plná litrů divokého vína a bujarého smíchu končí a novomanželé se

Číhošťský zázrak z přelomu 40. a 50. let dodnes vyvolává silné emoce. Na jedné straně stojí víra a naděje věřících, na druhé brutální zásah komunistického režimu, který při výsleších umučil oblíbeného kněze Josefa Toufara. Přestože se StB ze všech sil snažila zázrak zdiskreditovat jako podvod, jeho skutečné vysvětlení se dodnes nepodařilo prokázat. [gallery ids="168259,168257,168260,168261,1682

Na rozoraných zvlněných políčkách je vidět několik domorodých rolníků. Rapanujci se totiž na ostrově záhy zabydlí a začnou se zde věnovat zemědělství… Klima je příznivé, a tak jejich počet postupně roste. Okolo roku 1550, kdy jejich civilizace dosahuje největšího rozmachu, žije na Velikonočním ostrově okolo 12 000 domorodců. Rapanujci se však dopustí osud