Víte, co znamená Maharal a kdo to byl? Anebo, zda může přežít pes, kterému je přišita další funkční hlava? A přemýšleli jste někdy nad tím,  zda nemůže být na bájích o jednorožcích kus pravdy? 

OTÁZKA 1.: Kdo nebo co je Maharal?

Pokud nejde vyloženě o nějakou v neznámém kontextu použitou tajnou šifru, pak je Maharal bezpochyby člověk. A dokonce velice významná osoba své doby!

Židovský rabín, učenec a mystik Jehuda Liva ben Becalel (asi 1520–1609) neboli rabi Löw je známý také jako MaHaRaL. Tato zkratka vznikla složením slov Morenu Ha-Rav Liva – náš velký učitel rabi Liva. Mimo jiné proslul rabi Löw stvořením legendárního Golema.

Během své praxe prošel mnoho zemí, ale zemřel v Praze, kde je také pohřben. Tajemnou postavu z něj dělá jeho židovský mysticismus a také kontakty s alchymisty a tajnosnubným císařem Rudolfem II. (1552–1612).

Všichni se údajně snažili o sestrojení umělého člověka, což se možná podařilo právě Maharalovi v případě pražského Golema. Důkazy o jeho existenci ale chybí.

OTÁZKA 2.: Vážně v rámci experimentů žili psi se dvěma hlavami?

Psi s přišitou hlavou jiného psa bohužel opravdu existovali. Tyto dvouhlavé psy vyráběl bizarní ruský vědec Vladimír Petrovič Děmichov (1916–1998). Transplantovaná hlava se prý měla čile k životu, stejně jako hlava stávající, a obě přijímaly potravu.

Na(ne)štěstí se tak dělo jen po dobu několika málo dní. Rekordem zvráceného pokusu, kdy pes s přišitou „parazitickou“ hlavou jiného nebohého psa dokázal přežít, je 29 dní.

Ruský fantasta Sergej Sergejevič Brjuchoněnko (1890–1960) se zase pokoušel oživovat amputované psí hlavy. Jeho výsledky už však tak „úspěšné“ nebyly.

OTÁZKA 3.: Mohl existovat pohádkový jednorožec?

Bájný jednorožec má být stvoření, které má tělo a hlavu koně. Ocas tohoto živočicha má pocházet ze lva, nohy a kopyta zas pro změnu z jelena. Charakteristickým rysem legendárního tvora je závitnicový roh, jenž vychází z prostředku jeho čela.

Podle známých náboženství má jednorožec znázorňovat různé ušlechtilé vlastnosti.

Staří Egypťané ho považují za zosobnění všech morálních ctností, křesťané vnímají jeho jeden roh jako jedinou podstatu Krista, syna božího, a například Řekové a Římané zas jeho roh uctívají jako měsíční srpek, atribut všech panenských a měsíčních bohyň, jako jsou Artemis nebo Diana.

Fyzický důkaz o jeho existenci v ruce nemáme. Arcibiskup Isidor ze Sevilly (560–636) však pevně uvěřil v jeho existenci a v 18. století bylo údajně velmi podobné zvíře uloveno indiány na severoamerické půdě.