Vědělo se o zkáze Titaniku předem? Jak ve skutečnosti vypadal Golem? A existuje nezvratný osud? Čtěte dál…
OTÁZKA 1.: Je film Hostel inspirován skutečností?
Američtí turisté se vydávají do Bratislavy s vidinou lehce dostupných dívek. Ovšem prožijí zde horor. V místě totiž působí „Elitní lovecký klub“, který movitým pánům nabízí možnost zavraždit si dle libosti člověka.
Tyto budoucí oběti přitom shání mezi nic netušícími turisty, které unáší do hostelu s místnostmi uzpůsobenými pro mučení. To je příběh amerického snímku Hostel (2005). Může takový byznys někde opravdu fungovat?
Režisér snímku Eli R. Roth (*1972) tvrdí, že inspirací k filmu se mu staly jisté thajské internetové stránky, na nichž byl nabízen obchod tohoto druhu.
„…stránky, dle nichž můžete jet do Thajska a za 10 000 dolarů vejít do místnosti a střelit anonymní osobu do hlavy,“ popisuje Roth. Pokud režisér opravdu na něco takového narazil, jednalo se o skutečnou nabídku?
Internetová stránka již nadále nefunguje, a nikdo tak nedokáže říci, zda nešlo jen o nejapný žert.
OTÁZKA 2.: Byla předpovězena zkáza Titaniku?
Neuvěřitelnou podobnost se ztroskotáním parníku Titaniku, k němuž došlo v roce 1912, vykazuje kniha Marnost amerického spisovatele Morgana Andrewa Robertsona (1861–1915).
Ten 14 let před skutečnou katastrofou sepisuje dílo, v němž líčí ztroskotání lodi s názvem Titan po srážce s ledovcem.
Románová loď pojme stejně lidí jako Titanic (3000 osob), je 244 metrů dlouhá (Titanic měří 269 metrů), a dosahuje dokonce i stejné maximální rychlosti. Jedná se jen o náhody?
V době, kdy Robertson píše svůj román, je takové plavidlo jako Titanic naprosto nemyslitelné! Celá věc tak zůstává záhadou.
OTÁZKA 3: Existuje něco jako nezvratný osud?
Je známo pár příběhů lidí, u nichž by se o nezvratném osudu skutečně hovořit dalo. Jedním z nich je Henry Ziegland z amerického Texasu. V roce 1893 prý opouští svou přítelkyni a ta spáchá sebevraždu.
Její bratr proto naplánuje pomstu a jednoho dne na Henryho vystřelí před jeho domem. Kulka však pouze „lízne“ jeho obličej a zavrtá se do stromu za ním. O 20 let později chce Ziegland tento strom porazit.
Jelikož se mu to však nedaří manuálně, rozhodne se použít dynamitu. Když však mohutný kmen odpálí, údajně z něj vylétne dávná kulka, trefí ho do hlavy a on umírá. Dostihl ho snad nenaplněný osud?
OTÁZKA 4.: Jak ve skutečnosti vypadal Golem?
Pověst o pražském Golemovi praví, že ho v 16. století stvořil židovský rabín známý jako rabi Löw (vlastním jménem Jehuda Liva ben Becalel, asi 1525–1609). Jde prý o oživlou sochu, která chrání židovské ghetto před útoky křesťanů. A jaká je jeho podoba?
Podle nejslavnější verze příběhu se jedná o hliněnou sochu člověka, kterou rabi oživil vložením šému (magické formule) do úst. Ovšem hliněný obr, jak ho známe z filmu, to zřejmě nebyl. Spíše měl prý vypadat jako normální člověk.
Spisovatel Gustav Meyrink (1868–1932) ho ve svém díle Golem například popisuje jako šikmookého muže žluté pleti, který se prochází ulicemi a šíří strach.
Jiná teorie zase říká, že Golem prý byl mentálně postižený muž s neobvyklou silou, který žil v židovském ghettu v Praze. Jaká tedy byla skutečná podoba Golema, to není zcela zřejmé. Stejně jako není jasné, zda vůbec někdy existoval.
OTÁZKA 5.: Zabírá na upíry česnek?
Česnek je v minulosti považován za zdravou, takřka životadárnou plodinu. Vampyrismus naopak lidé pojímají jako „nemoc“. Možná právě z tohoto důvodu se věří, že česnek proti této „chorobě“ zabere.
Další z teorií je ta, že útoky upírů jsou v minulosti přirovnávány ke kousancům od komárů. Oba dva tvorové sají krev a přenášejí nemoci (v případě upírů je tou nemocí vampyrismus).
Jelikož proti komárům se dříve používal česnek, věří se, že zapůsobí i proti krvelačným upírům. Mohla snad tato plodina někdy doopravdy zahánět krvelačné bestie?
