Muž jménem Vilém Tell hraje ústřední roli ve švýcarské mytologii jako hrdina odporu proti nenáviděným Habsburkům. Tento zázračný střelec z kuše má žít někdy na přelomu 13. a 14. století v městečku Altdorf.

Nejznámější část příběhů vypráví o tom, jak je nucen sestřelit jablko z hlavy svého syna Waltera. Nebezpečný trest pro něj prý vymyslí habsburský místodržící Albrecht Gessler. Vše naštěstí dobře dopadne a zasaženo je pouze jablko.

„Jeho sestřelení lze bezesporu považovat za vrcholný okamžik celé pověsti.

Přitom se jedná o prastarý germánský mýtus, který se v jiné podobě vyskytuje také v dánských, norských a islandských hrdinských ságách,“ uvádí současný německý publicista Roland Knauer.

Například v islandské verzi se hrdina jmenuje Eigil a od jména jeho syna, krále Orentela, je podle jedné teorie odvozeno jméno Tell. Může být celá legenda jen severskou pohádkou?

Nebezpečný revolucionář

Sestřelením jablka z hlavy svého syna příběh o legendárním hrdinovi rozhodně nekončí. Tell má být uvržen do vězení, ale podaří se mu prý uprchnout.

Protože zná cestu, kudy Gessler jezdí na svůj hrad v Küsnachtu na severovýchodě Švýcarska, počká si tam na něj a zastřelí ho. Tento čin údajně rozpoutá válku za nezávislost, následkem čehož vznikne samostatné Švýcarsko.

Habsburkové ve své době Tella za hrdinu rozhodně nepovažují. Podle nich je to spíše nebezpečný revolucionář. Cesta poblíž Küsnachtu je dodnes prezentována jako místo, odkud Tell zajistil své zemi svobodu.

Existence místodržícího Gesslera však podle dostupných informací není historicky doložitelná. A stejně tak je tomu v případě Tella…

Všechno je jinak?

Příběh tajemného hrdiny je poprvé písemně zaznamenán v 15. století. O zpopularizování legendy se o 100 let později zasadí švýcarský historik a politik Aegidius Tschudi (1505–1572), jemuž však prý na historické přesnosti příliš nezáleží.

Jeho dílo má údajně přispět především k posílení jednoty mezi lidmi, mezi nimiž v době reformace panují obrovské rozpory.

 Prostřednictvím dramatu Vilém Tell od německého spisovatele Fridricha Schillera (1759–1805) se pak legenda o Tellovi stane známou i za hranicemi Švýcarska. Je tedy možné, že Tell ve skutečnosti nikdy neexistoval?