Co je to náhoda? Jde jen o shodu okolností, k níž dle zákonů pravděpodobnosti jednou zkrátka dojít musí? Nebo jsme občas řízeni jakousi neuchopitelnou silou? Existují případy, u nichž je těžké přiznat, že by šlo o pouhou náhodu a zdá se, že zasáhl sám osud.
Každý z nás zažil nějakou zvláštní náhodu, nad kterou se ještě mnohokrát pozastavil. Podle britské záhadoložky Jenny Randles (*1951) a jejího kolegy Petera Hougha lze většinu náhod vysvětlit pomocí pravděpodobnosti.
Jako příklad uvádějí příběh ženy z hrabství Cheshire, který se odehrál v roce 1987. Tuto ženu opakovaně vyrušovalo vyzvánění telefonu, a když zvedla sluchátko, obvykle na druhém konci nikdo nebyl.
Když pak telefon jednoho dne zazvoní, rozmrzelá žena jej okřikne: „Zmlkni!“ Telefon skutečně utichne a od té doby už funguje, jak má. Aktérka tohoto příběhu je přesvědčena, že za tím vším bude něco víc než náhoda. Dvojice badatelů je ale opačného názoru.
Statisticky je totiž taková událost naprosto v pořádku. Nebo snad není?
Ve správný čas na správném místě
O nenechavých rukách osudu by jistě mohli vyprávět manželé Jenkinsovi. V srpnu roku 1983 se přestěhovali z britského Yorkshiru do Leicestershiru.
V novém městě nikoho neznají, ale muž si vzpomene, že před 40 lety sloužil v armádě s jistým McKirdym, který v tomto městě žil. Aniž by tušil, jestli je tento dávný známý ještě naživu, rozhodne se, že se pokusí jej najít.
Nejprve nahlédne do telefonního seznamu, kde skutečně najde muže se stejným jménem. Ale v obavách z trapné situace, že by hovor přece jen mohl přijmout někdo jiný, si to rozmyslí. Raději místo toho vyrazí se ženou na okružní jízdu po městě.
Na autobusové zastávce ovšem zjistí, že jízda byla pro malý zájem zrušena, a tak najdou nejbližší stanici taxislužby. Zatímco paní Jenkinsová odejde, aby zatelefonovala dceři, pan Jenkins zůstává stát na ulici.
Po chvíli u něj zastaví taxík se jménem jeho známého z armády. Ukázalo se, že jde skutečně o muže, kterého chtěl Jenkins předtím vyhledat. Co způsobilo podivnou sérii událostí, díky nimž se muž ocitl přesně tam, kde měl být, aby známého potkal?
Záhadné setkání
O tom, že za neuvěřitelnými příběhy je třeba vycestovat, se přesvědčili i tři Britové v roce 1920. Když se vydáte na dovolenou do méně známých destinací a zaslechnete náhodné kolemjdoucí mluvit vaším jazykem, zcela jistě byste to označili za milou a překvapivou náhodu.
O krajně nepravděpodobné události však může hovořit zmíněná trojice. Aniž by se vzájemně znali, ocitli se v exotickém Peru, které hodlali procestovat. Jednoho dne se potkali ve vlaku, kde byli jedinými pasažéry.
Protože bylo na pohled zřejmé, že jde o krajany, jako správní gentlemani se vzájemně představili. A nevěřili svým uším. První z nich se jmenoval Bingham, druhý Powell a třetí Bingham-Powell. Toto setkání vede k zamyšlení. Jde jen o zvláštní náhodu, nebo snad má událost nějaký hlubší význam?