Již v bengálských mýtech, které vycházejí z hinduistických tradic, najdeme pozoruhodnou zmínku o Kálí ze spisu Déví Mahátma. Píše se zde, že se tato bohyně rodí ze zosobněné zuřivosti nespoutané bohyně Durgy.
Legenda popisuje, jak pohledná bohyně Durga propadne velikému rozčilení, její tělo ztmavne a z něj vylétne škaredá a zuřivá Kálí. Co ale svědčí tomu, že by mohla být vampýrkou?
„Interpretace upírů se víceméně podobá interpretaci bytostí, které můžeme považovat i za božstva,“
míní němečtí spisovatelé Giovanni (*1951) a Ditte (*1956) Bandini a nabízejí tak možný výklad upířího původu bohyně Kálí, jejíž kořeny mohou údajně sahat až do 9. tisíciletí př. n. l.
Pila krev z mrtvých?
Indická bohyně Kálí je prý jednou z prvních upírek na zemi. Jak tvrdí dobové spisy, svým obětem má vysávat krev, ačkoliv svým následovníkům naopak dává život.
Dlužno říci, že drahocennou tekutinu prý získává často z mrtvých vojáků na bojištích, a tak možná sama přímo ani nezabijí. Jenže Kálí se má také v krvi koupat, a pro tento účel jistě potřebuje živé exempláře.
Mohla se právě v legendách o Kálí inspirovat i proslulá Čachtická paní, hraběnka Alžběta Báthory (1560–1614)? Jak by to ale vlastně dokázaly, když v krvi se díky její srážlivosti koupat nelze?
Až do 19. století je Kálí uctívána také krvežíznivou indickou skupinou náboženských fanatiků známou jako Thugský kult. Ten má údajně na svědomí vraždy tisíců lidí.
Thugové prý až do svého zrušení v 70. letech 19. století často pili krev svých obětí a měli ve zvyku před sochou bohyně Kálí péct jejich ostatky. Zneužívali jméno kontroverzní bohyně, aby přikryli své počínání, nebo snad jednali přímo na její rozkaz?
