Ve Finsku se ukrývá několik desítek záhadných kamenných staveb. Najdeme je především v lesích u Botnického zálivu.
Podivné valy zvané Jatulinkirkko zatím úspěšně odolávají snahám historiků a badatelů přisoudit jim tu správnou funkci. Prehistorickým kamenným valům se říká obří kostely či ďábelské kostely. Co o nich víme?
Datace kamenné valy dlouhé desítky metrů řadí do období přibližně 3500–2000 př. n. l. Co si o nich kdysi mysleli lidé, kteří žili v jejich sousedství? Folklor je interpretoval jako díla bájných obrů. Moderní vědě to samozřejmě nestačilo.
Na kamenných valech si však věda vylámala zuby. Není divu, že přibývalo množství teorií a hypotéz, pro něž ale chyběly důkazy.

Pevnosti, pohřebiště, nebo svatyně?
Popis obřích kamenných kostelů zdůrazňoval jejich obdélníkový, nebo oválný půdorys. Valy byly vytvořeny z nasucho naskládaných kamenů a přerušovány pravidelnými mezerami. Jednalo se o průchody dovnitř objektů.
Velmi matoucí je, že uvnitř valů se nenašly stopy po trvalém osídlení. To značně znejistilo teorii, že šlo o pevnosti. Rovněž vysvětlení, že se jednalo o pohřebiště, bylo na pováženou. Nebyly objeveny ani důkazy o pohřbívání. O co se tedy jednalo?

Proč kdosi vynaložil tolik energie k jejich vybudování? Opět se do popředí dostala hypotéza, že šlo o pohanské svatyně. S tím dobře koresponduje označení těchto archeologických lokalit jako obřích kostelů.
Toto využití by potvrzovala striktní astronomická orientace valů. Průchody totiž míří na předpokládaný východ či západ slunce během slunovratů.
Spižírna k uložení tuleního masa
I tato fakta přispěla k tomu, že v dubnu 2026 byla finská lokalita Kierikki zařazena do evropské sítě tras s názvem Megalithic Routes (po bok britského Stonehenge). Diskuze o skutečném smyslu obřích kamenných kostelů ovšem trvají a přibývají tak další teorie.
Prý se mohlo jednat o obrovské spižírny masa z ulovených tuleňů. Musíme si totiž uvědomit, že v dávnověku se tyto stavby nacházely na mořském pobřeží. Až zdvih pevniny a pokles hladiny moře je „přesunul“ do vnitrozemí.

Velmi málo se rovněž ví o lidech, kteří obří kamenné kostely vytvořili.
Jisté však je, že kultury lovců a sběračů, potažmo i prvních zemědělců v nich nejspíše spatřovaly něco výjimečného, co stálo za energii, kterou si stavby dlouhých kamenných valů vynutily, byť byly využívány jen příležitostně.
Nevíme také, proč byly v období nejpozději do 1500 př. n. l. náhle opuštěny.

