Majestátní torzo stavby, kterou v rakouské rovině zanechali Římané. Kdysi se soudilo, že Pohanská brána (z němčiny Heidentor) byla postavena v roce 308 našeho letopočtu na počest setkání čtyř tetrarchů-císařů.

Později se zjistilo, že stavba je o desítky let mladší. Její význam stále není objasněný. Mluví se i o označení vstupu do podsvětí!

Pohanská brána je nyní prezentována jako součást vykopávek římského města Carnuntum, které mělo v době největší slávy až padesát tisíc obyvatel. Heidentor je ovšem samostatnou stavbou a pro jeho spojitost s Carnuntem stále není dostatek důkazů. K čemu tento objekt vlastně sloužil?

Svatyně boha Mithry?

Ve své podstatě je Pohanská brána – Heidentor takzvaným tetrapylonem. Jednalo se o stavbu s kvartetem oblouků. Tetrapylony byly na území Římské říše využívány pro provádění mystických rituálů.

Pohanská brána v Rakousku měla sloužit k tajným obřadům na počest boha Mithry. Původně se jednalo o perského slunečního boha.

V pozdní Římské říši byl kult boha Mithry populární zejména mezi vojáky. To by odpovídalo i umístění Pohanské brány nedaleko významné vojenské posádky.

Mystérium modrých plamenů

V souvislosti s Pohanskou bránou se mluvilo i o mysteriózních modrých plamenech, které se zde objevovaly? Byl to snad důvod, proč  se začala šířit legenda, že ve zdejší krajině je neznámé podzemí včetně vstupu do bájného podsvětí?

Méně se ví o tom, že existují i spekulace označující Heidentor jako místo ukrytí obrovského pokladu.

Není však jisté, zda tím pokladem nebyla myšlena zejména duchovní síla a opora, kterou přinášela víra v boha Mithru. Skutečný smysl vybudování Pohanské brány je i nadále zahalen rouškou tajemství.