Indiáni bojující za vlastní zemi, tvrdě pracující zemědělci, honáci dobytka, stavitelé železnice a množství ozbrojených band i strážců zákona. Období amerického Divokého západu je dodnes plné legend, mýtů a nejednoznačných historických osobností i událostí.

Jaké záhady související s tímto chaotickým obdobím se dodnes nepodařilo rozluštit?

Ačkoli v souvislosti s Divokým západem dnes známe celou řadu desperátů a banditů, o Henrym Plummerovi (1832–1864) se příliš nemluví.

Přitom šlo o bezskrupulózního vraha a lapku, který se kromě mistrné schopnosti ovládat kolt a pušku pyšnil také nadprůměrnou inteligencí.

Jak jinak si vyložit fakt, že svou kriminální činnost poměrně dlouhou dobu maskoval za roli ochránce práva v městečku Bannack v Montaně.

Jenže za maskou šerifa, který nadšeně horuje za pochytání všech neřádů, se ukrývá bandita, který v letech 1863 a 1864 uloupí místním zlatokopům zlato za neuvěřitelných šest milionů dolarů!

Bohatství postupně shromažďuje se svou skvěle organizovanou bandou na neznámém místě, čímž vzniká jeden z nejslavnějších amerických pokladů. Zlato z Bannacku, jak se mu také říká, ale zůstane navždy ukryté. Plummer je totiž nakonec odhalen a čeká ho oprátka.

Opravdu nabízel část nakradeného bohatství svým katům ještě ve chvíli, kdy mu uvazovali smyčku kolem krku?

Bedna tajemných cizinců

„Dejte mi dvě hodiny a dobrého koně a přinesu vám svou váhu ve zlatě!“ vykřikoval prý desperát těsně před tím, než pod ním podkopli špalek. Jenže marně, po jeho kousku s šerifstvím už mu nikdo nevěřil, a jeho život tak skončil.

„Okamžitě po jeho oběšení se po stopách Plummerova zlata vydali lovci pokladů,“ vypráví příběh nikdy nenalezeného zlata americký spisovatel Alton Pryor. Dlouhou dobu je ale veškeré pátrání marné.

Kopce okolo městečka jsou rozlehlé a členité, a přestože se poklad snaží najít desítky, možná stovky lidí, jde o hledání jehly v kupce sena. Zájem tak nakonec pomalu upadá a vrátí se až na začátku 20. století.

„To do Bannacku přijeli dva záhadní muži s velmi špinavou dlouhou bednou a požadovali její uschování do místního trezoru,“ píše Pryor s tím, že jeden z mužů stál u trezoru celou noc s nabitou brokovnicí. „Příštího rána zmizeli,“ dodává. Je možné, že to byli právě oni, kdo našel slavný Plummerův poklad?

Hledání pokračuje

Identita mužů nebyla nikdy rozluštěna, stejně jako nevíme, zda v bedně opravdu měli slavné zlato. Někteří historici navíc poukazují na to, že dnešní podoba této historky se vůbec nemusí shodovat s tím, jak se skutečně odehrála.

To si myslí i nejrůznější lovci pokladů, kteří dodnes v okolí Bannacku, ze kterého se stalo městečko duchů, bohatství hledají.

Mezi ty nejznámější patří Američan Rob Towner, který je přesvědčený, že se mu celou skládanku pomalu daří dávat dohromady.

„Kdybych byl Plummer, kam bych to zpropadené zlato schoval?“ ptá se sám sebe, když s jedním novinářem prochází kopce nedaleko od městečka. Teorií je podle něj více. Poklad prý může ležet na hřbitově, kde je pochován sám Plummer.

Spekuluje se také o nějaké jeskyni, nebo dokonce o bývalé důlní šachtě v okolí. Blíží se pomalu rozuzlení celé záhady?