Oblast Rakovnicka a Žatecka nabízí řadu záhadných míst a zdejší krajina na citlivé jedince působí až magickým dojmem. Snad nejzáhadnější místo se však nachází na jednom z výběžků Džbánské vrchoviny, která se rozkládá mezi Rakovníkem a Žatcem. Někteří badatelé toto místo nazývají českým Carnacem.
Jedná se o Kounovské kamenné řady. Nacházejí se na vrchu Roviny v nadmořské výšce 525 metrů. Nalezneme zde zbytky čtrnácti rovnoběžných řad, dlouhých až 350 metrů a skládajících se z neopracovaných kamenů různých velikostí.
Konce řad byly zničeny těžbou v opukových lomech stejně tak, jako bohužel rovněž i nedaleká zřícenina hradu Džbán. Navíc dnes jejich středem probíhá novodobá lesní cesta.
Vědecký výzkum
V roce 1936 zde byl prováděn vědecký průzkum některých z kamenů. Zjistilo se však pouze to, že balvany byly umístěny v lůžkách, která tvořily menší kusy horniny, a tím se potvrdilo, že zde byly umístěny člověkem. Nebylo však objasněno jejich stáří a ani původ.
Zaměřování objektů?
V roce 1976 se archeologové na místo vrátili. Zkoumali i dva největší kameny známé jako „Pegas“ a „Gibbon“.
Na obvodu Gibbonu zjistili stopy po opracování ve tvaru písmene V. To by svědčilo o tom, že kámen byl původně postaven na užší straně a zmíněný výřez sloužil k zaměřování objektů na obzoru.
Impozantní fotoluminiscence
Zajímavostí je, že kameny, které jsou z křemence, jsou starší než samotný kopec, jenž tvoří opuka. Křemenec také vylučuje kyselinu křemičitou, která zabraňuje tomu, aby kameny porůstaly mechem a dalšími rostlinami.
Při novodobém zkoumání vědců z akademie věd se navíc zjistilo, že kameny měly kdysi zvláštní schopnost fotoluminiscence. Když byly kameny osvíceny, byly ve tmě původně schopny vydávat světlo.
Bohužel o tuto vlastnost kameny přišly vlivem požáru, kterým oblast prošla. Jelikož celá tato poměrně rozlehlá plošina tehdy nebyla zalesněna, při záření kamenů se muselo jednat o skutečně impozantní pohled…
Teorie a hypotézy
A jaké tedy existují teorie a hypotézy ohledně původního využití tohoto tajuplného místa? V současné době je zřejmě nejvíce přijímána teorie, že se jednalo o jakýsi pravěký kalendář a observatoř.
Místo mohlo též velice pravděpodobně sloužit rovněž i k náboženským účelům. Asi nejfantastičtější je pak hypotéza některých nadšenců UFO, jež tvrdí, že kounovské řady byly jakýmsi navigačním systémem.