Po celá staletí žily v podhůří Bílých Karpat ženy údajně nadané nejrůznějšími tajemnými schopnostmi. Po mnoho generací platily tyto tzv. žítkovské bohyně za nadané bylinkářky a moudré vědmy, které dokážou vyřešit takřka jakýkoli neduh. Měly magickou moc? Nebo jen zručně využívaly pověrčivosti a důvěřivosti lidí?
Na prkenné lavici sedí zubožená zhroucená žena v bílé haleně. Rozčepýřené vlasy barvy špinavé slámy jí spadají na ramena i do obličeje, ze kterého svítí dvojice unavených očí. Soud jedná, pokládá otázky, ale žena nevnímá.
Myslí jen na bolest z ran, které jí způsobilo mučení. Nakonec je rozhodnuto. Biřici zesláblou obviněnou zvedají a odvádějí zpět do kobky. O pár hodin později si pro ni ale jdou znovu. Tentokrát naposledy. U popravčího špalku stojí maskovaná postava kata.
Je milosrdný, svou zbraň jí na odiv nedává. Žena je položena na kolena, zaslechne šeptanou modlitbu kněze a ucítí jeho prsty na čele. Něco se mihne a pak světlo vystřídá tma.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
