Nedílnou součástí starých kultur v oblasti Jižní Ameriky bylo uzlové písmo – kipu. Tradičně je spojováno zejména s civilizací Inků. Bohužel, i ve 21. století jsme ve vztahu k písmu kipu analfabety.

Písmo kipu bylo nesmírně důležité pro správu rozlehlé incké říše. Pomocí něho se zaznamenávaly odváděné daně i výnosy z polí.

Mezi historiky se ovšem objevily i názory, že složitý systém šňůr a uzlíků nemusí uchovávat jen číselné hodnoty, ale i mnohem více… Opravdu může být prostřednictvím kipu zaznamenána i nejstarší historie Inků?

Tajemství „zauzlovaných“ textů

V roce 1997 se záhadou písma kipu začal zaobírat americký archeolog William K. Conklin (1923-2018). Ten poukázal na to, že pro záznam v písmu kipu nejsou patrně důležité pouze samotné uzly, ale i uspořádání šňůr a jejich zbarvení.

Tím by se možnosti záznamu informace touto formou velmi rozšířily. Ostatně, již Španělé, kteří si inckou říši podrobili, věřili, že kipu je schopné zaznamenat nejen čísla, ale i básně a legendy. Možná i to byl důvod, pro všechna nalezená kipu důsledně ničili.

Do našich časů se tak dochovalo jen šest set starodávných kipu. Asi stovka z nich prý neobsahuje jen číselné údaje… Co je však v těchto kipu „zauzlováno“?

Čekání na „Rosettskou desku“?

Může se jednat o velmi sofistikovanou informaci, protože kombinací uzlů, barev a šňůr lze vytvořit přes tisíc pět set originálních uzlových znaků. To pro záznam i složité informace bohatě stačí.

Staří Egypťané dokázali „psát“ a měli k dispozici jen osm set hieroglyfů. Proč však stále nedokážeme uzlové písmo rozluštit? Důvodem je fakt, že se zatím nepodařilo objevit žádný zápis písma kipu, který by byl přeložený do jazyka, který umíme přečíst.

Můžeme klidně říkat, že nám stále chybí varianta fenoménu takzvané Rosettské desky, což byl fragment egyptské kamenné stély se třemi jazykovými variantami téhož nápisu. Díky Rosettské desce bylo možné v devatenáctém století rozluštit egyptské hieroglyfy. Uzlové písmo kipu zatím našim čtenářským pokusům stále odolává…