V liturgické tradici, která je praktikována i v České republice, je svátek Tří králů synonymem pro slavnost Zjevení Páně. Tímto dnem u nás de facto vrcholí a zároveň končí Vánoce.
Kolik však bylo mudrců-králů, kteří přispěchali do Betléma, aby se poklonili Ježíši? Byli opravdu jen tři?
Mudrci z východu, kteří si později vysloužili pojmenování tři králové, jsou protagonisté Matoušova evangelia. Přicházejí do Betléma a přinášejí symbolické dary – zlato, kadidlo a myrhu.
Západ versus Východ
Pravdou je, že počet mudrců-králů byl odvozován podle počtu darů. Počet dárců Nový zákon neuvádí. Dá rozum, že každý přinesl jeden dar.
Máme tu tři dárce a říkejme jim klidně Kašpar, Melichar a Baltazar, abychom zdůraznili jejich arabský, babylonský a perský původ. Západní část křesťanského světa plně akceptovala tuto verzi „tří králů“.
Poprvé se o třech mudrcích zmiňují církevní prameny již ve třetím století našeho letopočtu. Ovšem, křesťané z východu byli mnohem velkorysejší. Podle jejich výkladu mohlo být mudrců-králů klidně i dvanáct.
Čtvrtý král?
V duchovních textech a kázáních věnovaných vánočnímu období se však objevuje i postava záhadného čtvrtého mudrce-krále. Má existence „čtvrtého krále“ oporu ve starověkých textech?
Bohužel, pravděpodobně se jedná o mnohem novější spekulaci, která se uchytila v některých národních prostředích. O čtvrtém králi se zmiňuje i jedna stará ruská legenda.
Podle ní měl čtvrtý král u sebe tři drahé kameny, které chtěl věnovat narozenému Ježíši. Při dlouhé cestě však postupně drahokamy věnoval potřebným. Do Betléma se nedostal včas a narozeného Ježíše nikdy nespatřil.
Setká se s ním až v den jeho ukřižování… V novověku se touto legendou mohl nechat inspirovat i americký spisovatel Henry van Dyke (1852-1933). Jeho „čtvrtý král“ se jmenoval Artaban.