Za 2. světové války měla německá armáda celkem 33 ponorek typu U-65. Jejich úkolem byla likvidace britských ponorek v Severním moři v boji o území Belgického království.
Mnoho strojů U-65 přineslo německému vojenství pronikavý úspěch. Pouze jediná z flotily ponorek však „systematicky“ vraždila svoji vlastní posádku, a to za velice záhadných okolností!
Už před jejím vyplutím na moře jsou zabiti dva dělníci, kteří stroj připravují na vodu. A první plavba také přináší své oběti. Během cesty totiž umírají dva lodníci nečekaným zásahem těžkých spojovacích dveří.
Jiný z lodníků zase při obhlídce paluby mizí z ponorky beze stopy! Tyto neutěšené události jsou však prozatím brány na lehkou váhu.
Duchové, kam se podíváš
Během další plavby zasáhne posádku únik neznámého plynu, který odnese většina z mužů těžkou otravou. „Jeden z námořníků tehdy poprvé během plavby hlásil, že viděl v ponorce ducha.
Kapitán ho ignoroval, myslel si prostě, že muž byl opilý, ale pak se začal divit, když za ním přišel druhý námořník s tím, že viděl strašidlo. Jiní tvrdili, že se duch zrcadlil na přístrojové desce.
Tyto zprávy se brzy rozšířily v celé posádce,“ prozrazuje americká badatelka Jill Stefko (*1946). Měli snad námořníci skutečně vidiny z omámení těkavou látkou?
Jak ale potom vysvětlit, že podobné vidiny má nakonec i sám kapitán, který vidí zjevení prvního důstojníka? Ten se mu prý zjevuje na vrchu ponorky, kde by stěží mohl během cesty vydržet. Loď je proto předána do péče odborníkům.
Kromě chemiků si bere ponorku do péče dokonce luteránský kněží Franz Weber, jenž na stroji provádí očistný exorcismus (vymítání)!
Ani exorcismus nepomáhá
Po dezinfekci a duchovním vyčištění stroje ponorka opět vyplouvá na moře, ale opět ji stíhá neštěstí. Při mezipřistání v belgických Bruggách smrtelně zasáhne šrapnel vystupujícího důstojníka oberleutnanta Karla Honiga.
Další dvě mise ale probíhají podle plánu, proto se zdá, že prokletí lodi pomíjí a stroj bude konečně plnit beze zbytku své vojenské úkoly. Takové úvahy jsou ale naneštěstí předčasné.
V roce 1918 se nové posádce nejprve začíná zjevovat zesnulý Honig a další tragicky zahynulí členové posádky. To nejhorší však má teprve přijít. V létě 1918 přichází tragické vyústění příběhu plného zmaru.
Kříž značí přicházející zkázu
Přesně 10. července 1918 hlásí členové posádky americké ponorky US Submarine L-2 neobvyklý objev.
Poblíž irského mysu Cape Clear se podle jejich periskopů motá u pobřeží německá ponorka U-65. Ponechme stranou, co hluboko v nepřátelských vodách vlastně německý stroj dělal, a zaměřme se na fakta.
Kapitán L-2 později vypovídá, že byl zcela zmaten tím, že vidí muže stojícího s rukama zkříženýma na přídi německé lodi. Najednou nepřátelská ponorka sama exploduje a potopí se i se čtyřiatřiceti muži na palubě.
Podle oficiálních německých námořních záznamů byla loď obětí předčasné exploze jednoho z vlastních torpéd. Této verzi však nikdo z námořníků nevěřil. Duchové si podle nich prostě přišli pro svou loď.
Ještě v průběhu dalších let se spekuluje o tom, že stroj byl očarovaný či prokletý. Přestože prakticky ani jednou nebyl zasažen cizím strojem, kapituloval zevnitř. Bylo to skutečně prokletím, nebo prostě jen neschopnou posádkou?