Ctižádostivého Korsičana Napoleona Bonaparta (1769–1821) dnes zná celý svět. Muž, který si podmanil téměř celou Evropu, stále jitří fantazii romanopisců. Život slavného císaře a vojenského velitele navíc obklopují nesčetná tajemství.
Jedno z nich se týká období, kdy byl Napoleon ještě „pouhým“ generálem a o panovnickém titulu si mohl nechat jenom zdát.
V letech 1798 až 1801 uskutečnil tažení do Egypta, při němž objeví například proslulou Rosettskou desku, která umožnila rozluštění hieroglyfů. A právě v této době mělo dojít také k jednomu z nejzáhadnějších zážitků ve vojevůdcově životě. Co Napoleon spatřil během své údajné návštěvy Cheopsovy Velké pyramidy v Gíze?
Píše se rok 1798 a poblíž tří nejslavnějších egyptských pyramid se schyluje k bitvě. „Myslete na to, vojáci! Z vrcholků těchto pyramid na vás shlíží čtyři tisíce let historie,“ vykřikne prý tehdy Napoleon a na hlavu porazí vojsko mamlúků.
Jeho zvolání dokládá, že na něj gízské pyramidy musely hluboce zapůsobit. Mohl snad odolat prohlídce jejich nitra?
Podle legendy se Korsičan nechá úzkým tunelem zavést do největší z trojice staveb – proslulé Cheopsovy pyramidy, nad níž dodnes žasnou zástupy vědců i laiků. Společně se svými průvodci stane v tzv. Králově komoře.
Místnost, která měří 10 metrů na délku a 5 metrů na šířku sice neobsahuje žádné poklady, avšak Napoleona přesto uchvátí. „Nechte mě prosím o samotě,“vyzve své společníky. Co bude následovat po vyslyšení jeho prosby?
Vzal si tajemství do hrobu?
Generál údajně stráví v Králově komoře několik desítek minut. Když vychází z pyramidy, v jeho očích se zračí hrůza. Celý se chvěje a jeho tvář je bledá jako prostěradlo. „Co jste tam spatřil?“ odváží se Napoleona zeptat jeden z důstojníků.
Jeho velitel jen zavrtí hlavou. „Nikomu o mé návštěvě pyramidy neříkejte,“ zašeptá nakonec. Generálovi společníci jsou z chování svého nadřízeného zmateni. Co tak strašného asi v útrobách hrobky zažil, že to nechce nikomu prozradit?
Když v roce 1821 Napoleon umírá ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena, vypadá to, že tajemství svého pobytu v pyramidě vyzradí svému nejbližšímu příteli. V poslední chvíli si to však rozmyslí. „Nemá to smysl, stejně byste mi nevěřil,“ mávne prý nakonec rukou.
Odnáší si tak pravdu o návštěvě Cheopsovy pyramidy do hrobu. Mohl v prastaré hrobce uzřít svou budoucnost, jak si myslí někteří záhadologové?
Může za vše granit?
Esoterici jsou přesvědčeni o tom, že zvláštní tvar pyramidy a její přesná orientace podle světových stran umožňují zachycení a koncentraci kosmické energie. Vědci se ovšem podobným vysvětlením brání.
Podivné zážitky by prý mohly být způsobeny granitem neboli žulou, která je ve stěnách hrobky obsažena. Granit má podle geologů přirozenou radioaktivitu a navíc dokáže vytvářet elektromagnetické pole, jež může ovlivňovat lidskou mysl.
Elektromagnetickým polem by se prý také dala vysvětlit skutečnost, proč se mnoha turistům v pyramidě z nevysvětlitelných důvodů vybíjejí baterie fotoaparátů. Měl tedy slavný Korsičan pouze halucinace?
To nelze vyloučit, není ovšem vůbec jisté, zda Napoleon Velkou pyramidu opravdu navštívil. Jak to tedy bylo?
