„Mám dojem, že mě někdo odposlouchává,“ říká přes mobilní telefon jeden z mnoha obyčejných amerických občanů svému kamarádovi. „Kdo by tě proboha sledoval. Spíš jsi paranoidní,“ odpoví mu jeho znuděný přítel.
„Ale já se toho pocitu prostě nemůžu zbavit!“ vykřikne muž hystericky. „Zajdi si k doktorovi,“ položí mu přítel telefon. Skutečně je teorie o odposlouchávání všech občanů zcela šílená a každý, kdo jí věří, by měl skončit u psychiatra? Nebo je na ní něco pravdy?
Neslušná dohoda
Pokud chceme hledat kořeny současného celosvětového sledování občanů ze strany tajných služeb, musíme se vydat až do roku 1947. Právě v té době vymýšlejí zástupci americké a britské rozvědky způsob, jak zprovoznit systém centrální odposlouchávací soustavy, který později získá název „Echelon“.
„Protože pro zpravodajské služby USA a Velké Británie je nezákonné sledovat své vlastní ctihodné občany a společnosti, sledují se členové aliance vzájemně a šikovně se tak vyhýbají národním zákonům,“ vysvětluje britský spisovatel Jamie King. V případě, že chce britská tajná služba MI6 sledovat podezřelé osoby v Londýně, obrátí se prý na americkou protistranu, aby to udělala za ně.
„O získané informace se pak podělí,“ dodává King. Skutečně tímto způsobem dochází k porušování zákona?

Pokrok nezastavíš
Jediným dochovaným dokumentem o vzniku odposlouchávacího projektu Echelon je podepsaná smlouva UKUSA (UK–USA) z roku 1947. Od té doby se prý systém neuvěřitelně rozvíjí.
Postupně se k němu totiž přidávají další a další země včetně Itálie, Japonska, Švýcarska nebo Německa.
Ti všichni si prý na svá území nechávají montovat rozsáhlé odposlouchávací stanice, nad nimiž údajně krouží speciální komunikační satelity, které sledují veškerou elektronickou komunikaci.
Každý další rok se Echelon údajně doplňuje o nové a modernější odposlouchávací stanice. Kam to dospěje?

Chtějí vědět víc
„Echelon získal podobu špionážní sítě, která monitoruje až 3 miliardy komunikací denně, včetně všech telefonních hovorů, e-mailů, faxů nebo satelitních přenosů. Všechno řídí americká Národní bezpečnostní agentura NSA,“ říká americká publicistka Margaret Rouse.
Američtí občané jsou z toho znepokojeni. Skutečně je někdo podobným způsobem odposlouchává? Proti takovému zneužívání moci začínají sílit protesty. „Odmítáme Velkého bratra!“ vykřikují odpůrci.
Americká vláda chce proto údajně obyvatele přesvědčit, že podobný sledovací systém je k jejich prospěchu. Jak to provedou?