Raketoplán Challenger byl druhým raketoplánem NASA vypuštěným na oběžnou dráhu. Měl za sebou už několik úspěšných misí, když v lednu 1986 explodoval těsně po startu. Na jeho palubě zahynula sedmičlenná posádka. Nebo snad ne?
Šest členů posádky je podle rozšířené konspirační teorie stále naživu, vedou normální život a před nikým se neskrývají!
Miliony Američanů usedají 28. ledna 1986 před televizní obrazovky. Raketoplán Challenger se chystá na svou desátou misi. Odstartovat má z floridského kosmodromu krátce před polednem.
Mise se tentokrát těší neobvyklé pozornosti zejména díky Sharon McAuliffe (1948–1986), první učitelce ve vesmíru. Také proto je start raketoplánu vysílán živě. Když začne odpočítávání, srdce diváků bijí vzrušením.
A pak se stane něco, co nikdo nečekal. Na jedné z pomocných raket selže pryžové těsnění, v důsledku čehož se raketa uvolní a narazí do externí nádrže s palivem. Od startu uběhne pouhých 73 sekund, když dojde k náhlé a nikým neočekávané explozi.
Challenger je pohlcen mohutnými plameny, jeho hořící trosky padají do Atlantského oceánu. Když si diváci uvědomí, čeho se právě staly svědky, nevěřícně zírají na obrazovky se slzami v očích. Nikdo z posádky nemohl přežít.
Jenže 19 let od nehody se jejich osudu začíná pochybovat. V roce 2015 se objeví zprávy, podle kterých jsou astronauti stále naživu! A rozhodně se tím netají. Je to vůbec možné?
VIDĚLI TO VŠICHNI!
Havárii zachycenou v přímém přenosu sledovaly miliony diváků. V rádiu, televizi a novinách se nemluví o ničem jiném. Pozdější výzkumy uvádějí, že 85 % Američanů se o havárii dozvědělo do hodiny po explozi.
Zkáza Challengeru je považována za jednu z nejdramatičtějších událostí 20. století. Odehrála se ale tak, jak média tvrdí? Podle nových zjištění jsou prý členové posádky živí a zdraví. Dokonce většinou vystupují pod svými pravými jmény.
Je to jen snůška nesmyslů? Podoba údajně mrtvých astronautů s jejich živými protějšky je skutečně zarážející! Například velitel Francis Richard Scobee (1939–1986) nosí stále své jméno a je prý nyní ředitelem reklamní agentury v Chicagu.
Podoba obou mužů je nepopiratelná. Stejné vysoké čelo, stejné obočí, stejně široce odsazené a mírně skloněné oči. A co víc? Na jeho webových stránkách je možné najít animaci krávy s raketovým pohonem, za níž se na modré obloze vine spirála kouře. Přesně tak, jak to viděli diváci sledující zkázu Challengeru.

VÍC NEŽ NÁHODA?
Další těžko uvěřitelná shoda jména a vzhledu se týká i Michaela J. Smithe. Tomu, který zahynul v Challengeru, by nyní bylo 70 let. Vysloužilému profesorovi průmyslového a systémového inženýrství stejného jména je údajně 69 let.
Nejenže vypadá přesně jako mrtvý astronaut, nosí i totožný účes. Ronald McNair (1950–1986) a Ellison Onizuka (1946–1986) prý vystupují jako dvojčata mrtvých astronautů.
Sharon McAuliffe se údajně vrátila ke své původní profesi a pod stejným jménem vyučuje na univerzitě. Také Judith Resnik (1949–1986), ačkoliv je její jméno neobvyklé, se jej nechtěla vzdát. Nyní vyučuje práva na univerzitě v Yale.
Je skutečně shoda jmen a podoba posádky s těmito lidmi jen dílem náhody, nebo byla nehoda fingovaná, jak někteří tvrdí? A proč by se tak vlastně dělo?
Havárie prý měla sloužit k pozastavení vesmírných misí, které by snad mohly objevit život ve vesmíru, na který lidstvo nebylo připraveno. Jiní lidé jsou toho názoru, že byla využita k vyšším politickým cílům.
