Řecký hrdina Achilles zuří. „Jak si to mohl dovolit!“ vykřikuje, když se dozví, že mu král Agamemnón, na jehož straně v trojské válce bojuje, odňal jeho kořist – krásnou otrokyni Bríseovnu.
„Odmítám dále bojovat, dokud mě Agamemnón neodprosí a dívku mi nevrátí,“ rozhodne se nakonec.
To však ještě netuší, co se záhy stane. V jedné z dalších bitev totiž zemře jeden z jeho nejbližších přátel Patroklos, kterého zabije vrchní velitel trojských vojsk Hektór. Achilles se proto rozhodne do války vrátit. Alespoň podle Homérova eposu Ilias.
Jaké je poselství tohoto příběhu? Údajně zcela jiné, než se na první pohled může zdát!
Jenom velká story?
Epos Ilias vypravuje o tažení spartského krále Meneláa a jeho bratra Agamemnóna proti Tróji, kde se ukrývá Meneláova manželka Helena. Tu unesl trojský princ Paris kvůli její neuvěřitelné kráse.
Předpokládá se, že se tento válečný konflikt odehrál někdy mezi lety 1260 a 1240 př. n. l. v Malé Asii na území dnešního Turecka. Dlouhou dobu se příběh o něm předává mezi lidmi pouze ústní formou, dokud mu Homér okolo roku 800 př. n. l. nedá jednotnou podobu.
Co ale vlastně slavný básník do svého díla zaznamenal? „Homérův epos pouze sleduje změny na obloze mezi čtvrtým a osmým tisíciletím př. n. l.,“ tvrdí americká astronomka Edna Johnston Leigh (1916–1991). Jak na to přišla?
„Ve druhé knize Ilias Homér podrobně popisuje všech 45 řeckých pluků, které obléhaly Tróju. Je to nudný výčet, který ruší rytmus vyprávění. Pro básníka byl ale z nějakého důvodu zřejmě podstatný,“ říká Edna.
Podle ní byl onou příčinou fakt, že v básníkově době bylo známo přesně 45 hvězdných seskupení! Může jít o pouhou náhodu?
Tajný kód?
„Když Homér vyjmenovává válečníky jejich jmény, jde o jasné hvězdy na obloze,“ tvrdí dále Edna. Achilles má být údajně metaforou hvězdy Sirius v souhvězdí Velkého psa, Meneláos hvězdou Antares ze Štíra a třeba Odysseus zase Arcturem v souhvězdí Pastýře.
Osudy každé postavy pak údajně pouze znamenají pohyby hvězd na nočním řeckém nebi.
„Když třeba trojský aristokrat Pandarus ze souhvězdí Střelce napadne Meneláa ze Štíra a v tomto souboji prohraje, zrcadlí to střídání souhvězdí Štíra za souhvězdí Střelce kolem roku 4400 př. n. l.
Achillův návrat na bojiště zase znázorňuje znovuobjevení Siria v roce 8700 př. n. l. A tak bych mohla pokračovat ještě dlouho,“ tvrdí Edna. Znamená to snad, že se celá trojská válka odehrála pouze na obloze?
V roce 1871 zahájí německý archeolog Heinrich Schliemann (1822–1890) vykopávky na kopci Hissarlik v severozápadním Turecku a objeví skutečné základy legendárního města. Byla tedy trojská válka reálná, nebo ne?
„I kdyby byla astronomická teorie přijata, stále zůstává bez odpovědi, jak by se tak vzdálená vesmírná pozorování dostala ke sluchu Homéra. To je opravdu záhada,“ dodává španělský novinář a spisovatel Javier Sierra (*1971).
