V prosinci 1938, ani ne rok před vypuknutím války, se dvěma renomovaným německým chemikům Ottovi Hahnovi (1869–1968) a Fritzu Strassmanovi (1922–1980) podaří něco do té doby nepředstavitelného. „Dokázali jsme rozštěpit atom uranu,“ prohlásí hrdě oba chemikové.
Tento objev znamená významný krok pro obor chemie i fyziky a stane se počátkem pozdějšího praktického využití obrovské energie skryté v atomech.
To, že jde atom uranu skutečně rozštěpit, je oficiálně zveřejněno 6. ledna 1939, což po celém světě vyvolá nebývalý rozruch. Ihned se rozhoří bouřlivé diskuze na téma využití takové energie.
Ta má sloužit nejen k dobru, ale hlavně i ke zlu – k vyvinutí zbraně hromadného ničení, atomové bomby, která bude schopna na velké ploše zabít obrovské množství lidí.
Nechci slyšet, že to nejde!
Koncem roku 1939, když už Německo v čele se svým vůdcem Adolfem Hitlerem (1889–údajně 1945) rozpoutalo 2. světovou válku, je na příkaz Heereswaffenamtu (německého armádního výboru pro výzbroj) svolána speciální komise.
Ta má za úkol zvážit všechny pro a proti a rozhodnout o tom, zda je reálné vybudovat atomový reaktor. V něm by docházelo ke štěpení radioaktivního materiálu, v tomto případě uranu, na energii, což je pro výrobu atomové bomby nezbytné.
Hitler je vidinou zázračné ničivé zbraně nejdříve nadšený, později se jí stane až posedlý! „Je mi jedno, co to bude stát. Nechci slyšet, že je to nemožné!“ má prohlásit.
Svolaný výbor se proto usnese na tom, že zkonstruování takového atomového reaktoru na výrobu jaderné bomby je reálné.

Záhadný projekt spuštěn
Na výstavbu jaderného reaktoru je údajně určeno pět vědeckých týmů. Každý má pracovat na jiném přísně utajovaném místě a soustředit se na jiný způsob stavby reaktoru. Celý tento projekt patrně dostává krycí jméno Riese (v překladu Obr).
Dodnes však není zcela jasné, co na pracovištích vlastně probíhalo. Žádná ze skupin ani není informována o výsledcích těch ostatních. Říká se, že víc hlav víc ví. Jenže pro Hitlera je přednější celou věc utajit, a tak zakáže veškerou spolupráci.

Kdo bude rychlejší?
Je známo, že jeden z vědeckých týmů, pracujících na atomové bombě, vede německý fyzik i držitel Nobelovy ceny z roku 1932 Werner Heisenberg (1901–1976).
Jeho pravděpodobný termín dokončení atomové bomby je určen na rok 1945. Vše ale nasvědčuje tomu, že Heisenbergův tým není tím, kdo zbraň hromadného ničení nakonec vyrobí.
„Mnohem rychleji na atomové bombě museli pracovat jiní němečtí vědci,“ tvrdí polský novinář a historik Bogusław Wołoszański (*1950). Existují totiž zdokumentovaná prohlášení očitých svědků, kteří měli zkušební výbuch atomové bomby spatřit již v roce 1944!