Španělský dobyvatel Francisco Pizarro (1475–1541) si spokojeně prohlíží podrobené řady indiánů. V roce 1533 dobije Cuzco, hlavní město incké říše na jihu Peru v Andách, a nic už mu nebrání okrást všechny zdejší obyvatele o zlato.
„Z jednoho divocha jsme vytloukli informaci, že část pokladu ukryli do nějaké skrýše v džungli,“ dozví se náhle Pizarro od jednoho ze svých mužů. Dobyvateli se ve tváři objeví naprosto nepříčetný výraz:
„To snad nemůžou ani myslet vážně. S kým si myslí, že si zahrávají? Okamžitě mě k tomu divochovi zaveďte!“

Příliš málo pokladů
Od dob objevení Ameriky sem putuje celá řada námořníků z různých koutů světa s jednoznačným cílem získat pro sebe alespoň část zdejšího údajného bohatství. Mluví se o neuvěřitelných zásobách zlata a drahého kamení včetně šperků, rubínů a náušnic.
Nejvíce jsou ohromným majetkem proslulí Inkové. Když je však jejich říše podrobena, lační dobyvatelé nejsou množstvím zdejšího bohatství právě uspokojeni: „Mělo tady toho být mnohem víc!
Někam to před námi ukryli!“ Mnohem větší zásoby pokladů jsou očekávány zvlášť u inckého hlavního města Cuzco s obrovskými svatyněmi, paláci, zahradami a zdmi pokrytými zlatem. Kam se poděly? Je možné, že je Inkové propašovali z města ven?

Jsou pod pevností?
Cuzco působí na první pohled skutečně přepychově. Hlavním městem incké říše se stane někdy v průběhu 13. století, ale první osídlení na tomto území spadá už do let 900–1200. Město samo je postaveno ve tvaru pumy, což bylo pro tento národ posvátné zvíře.
Na základě brutálního výslechu zdejších indiánů nakonec španělští dobyvatelé dojdou k závěru, že se cennosti ukrývají v zatarasených tajných chodbách pod obří pevností Sacsayhuaman na kopci severně od města.
Do tohoto rozsáhlého podzemního labyrintu proto zamíří celá řada hledačů pokladů, kteří zde ale žádné významnější množství zlata neobjeví. Místo toho zde mnozí z nich za záhadných okolností zmizí.
Skutečně se zde tedy nějaké poklady nacházejí, nebo jde jen o legendy? „Samozřejmě je možné, že tam jsou.
K dokázání těchto tvrzení je však zapotřebí provést odborný archeologický výzkum, za kterým nebude stát touha po bohatství, nýbrž po poznání,“ říká britský archeolog Brian Haughton (*1964).
