Vakovlk tasmánský (Thylacinus cynocephalus) byl masožravý vačnatec. Proč o něm mluvíme v minulém čase? Predátor známý i jako tasmánský tygr měl vyhynout v první polovině 20. století.

Některá pozorování však napovídají, že by tento druh mohl přežít až do současnosti. Máme takovým zprávám věřit?

V dávné minulosti byl vakovlk rozšířen na území Austrálie, Tasmánie a Nové Guineje. Ve svém teritoriu byl vrcholovým predátorem. Jeho konečné vyhynutí je připisováno nadměrnému lovu a změnám v životním prostředí.

Rekviem za vakovlka

Faktem je, že populace vakovlků údajně klesala v Austrálii již dávno před objevením tohoto kontinentu Evropany. Patrně tento živočišný druh balancoval na pokraji vyhynutí již před dvěma tisíci lety.

V Tasmánii však prokazatelně žil ještě ve 20. letech 20. století. Tehdy se objevily i snahy o jeho ochranu. Přišly ale příliš pozdě.

Poslední vakovlk měl být na území Tasmánie uloven v roce 1930. O šest let jej přežil jedinec chovaný v zajetí, v zoologické zahradě. Uzavřel se tím příběh vakovlka tasmánského?

Návrat ze záhrobí?

Detailní analýzy některých pozorování opatrně naznačují, že vakovlk mohl přežít až do současnosti, a to nejen na územích Tasmánie a Austrálie, ale i Nové Guineje, kde se o něm zmiňují původní obyvatelé.

Je to právě džungle Nové Guineje, která by mohla být slibnou domovinou druhu, který by již neměl na naší planetě existovat.

Skeptikové však namítají, že se zatím nepodařilo získat jediný hodnověrný důkaz a teorie přežití vakovlka je postavena zejména na nepotvrzených pozorováních. Co si myslíte vy? Existuje v zapomenutém koutě světa malá populace tasmánského tygra?