Leží v kotlině mezi třemi horami a patří bez sebemenších pochyb mezi ta neslavnější místa naší planety. Jordánské skalní město Petra uhrane každého návštěvníka množstvím kamenných staveb vytesaných do červenohnědých skal.

Na své si v něm ale přijdou i nadšenci do záhad a tajemství. Proč toho – navzdory desetiletí trvajícímu výzkumu – o Petře stále nevíme dost?

Údolí Vadí Musa ukryté v srdci Šarských hor na jihu Jordánska už dávno nevypadá jako před staletími. Na první pohled to může být až zarážející. Pečlivě vybudovaná parkoviště s příjezdovými cestami.

Velký turniket, přes který je potřeba projít, aby se mohl člověk vůbec přiblížit ke skalnímu městu a samozřejmě také spousta turistů, kteří téměř nepřetržitě proudí sem a tam.

Jenže stačí projít o kousek dál, hlouběji k mohutným skalám, které mlčky chrání a ukrývají jedno z největších tajemství nejen této země, ale v podstatě celé planety.

Skalní město Petra je skutečně monumentálním dílem, které dokáže hned na několika místech vyrazit dech a ohromit. Ohromen ostatně musel být v roce 1812 i její objevitel pro moderní éru – švýcarský cestovatel Johan Ludwig Burckhardt (1784–1817). Co se od jeho éry podařilo o tomto místě zjistit?

ZPÁTKY DO MINULOSTI

Ve Starém zákoně

Pohled do nejstarších dějin této lokality je velmi nejasný a rozmlžený. Podle vědců se první osady v těchto skalách začínají objevovat před devíti tisíci lety.

V následujících tisíciletích místem prochází různé nomádské kmeny a časem se zde objevuje trvalejší osídlení včetně prvních domů vytesaných přímo do skály. Kdo přesně je za ně zodpovědný a kdo tedy celé město založil, však jasné není.

Pozoruhodné ale je, že zmínky o Petře najdeme už ve Starém zákoně, kde se píše o skalním městě Selá v oblasti, kde Mojžíš udeřil holí do skály, načež z ní vytryskl pramen vody. I na základě Bible tak mnoho badatelů věří, že mohlo být skalní město založeno tzv.

Edomity – národem tvořeným lidmi považovanými za potomky biblického krále Ezaua. Pohledem dějin dává smysl, že by město vystavěli kolem roku 1000 před naším letopočtem. Jasné důkazy, které by z teorie udělali platný a široce uznávaný fakt, ale stále chybí.

CO VLASTNĚ VÍME?

Je tam poklad?

Pojďme se tedy na tuto majestátní nádheru podívat blíž. Petra je úctyhodně velká. Má tvar tzv. amfiteátru, a od východu na západ disponuje délkou kolem jednoho kilometru. Skály, které město ukrývají, jsou pak vysoké kolem 300 metrů.

Největší unikát však spočívá v pestrosti a členitosti tohoto místa. Petra totiž ukrývá velký most, vodní kanály i množství malých či velkých budov. Mezi nejslavnější patří Al-Khazneh, což měla být podle všeho původně hrobka jednoho nabatejského krále.

Nabatejci jsou totiž národem, který přišel po Edomitech a který bývá podobně často považován za stavitele Petry. Traduje se, že v jedné z uren, které se v Al-Khazneh nachází, se ukrývá dávný poklad. Památek je v Petře samozřejmě mnohem víc.

Lze tam najít například velké, 2000 let staré, divadlo, klášterní stavbu s názvem Ad-Dér, obětiště nebo třeba bloky zasvěcené tzv. džinům – nadpřirozeným a nezachytitelným bytostem z arabské mytologie.

NEROZLUŠTĚNÉ ZÁHADY

Astronomická observatoř?

Tajemství spojených se skalním městem Petra je samozřejmě celá řada. Kromě nejasného původu nebo pokladů, které se tam mají ukrývat, je to i celková poloha města a jeho využití.

Ačkoliv je zřejmé, že se místo mohlo opřít o vodu v podzemí, stejně je až neuvěřitelné, že v něm v jednu dobu žilo i přes 40 tisíc lidí! O Edomitech a Nabatejcích toho navíc stále nevíme dost.

Některé současné výzkumy například naznačují, že mohlo být město ve skutečnosti jednou obří astronomickou laboratoří. Dokládat to má až nevídaně přesná architektura, která dokonale využívá paprsků Měsíce a Slunce v různých dnech roku i v různých denních dobách.

„Soulad s několika astronomickými parametry i ostatními strukturami může být jen těžko náhoda,“ říká například španělský badatel Juan A. Belmonte. A záhadná je nakonec i pozdější historie Petry.

Ve středověku se totiž město vytrácí z povědomí světa, který na něj téměř dokonale zapomíná. Skutečně za to mohou jen změny obchodních tras, nebo z města byli lidé něčím vyhnání, jak naznačují někteří záhadologové?

Enigma dodává

Johann Ludwig Burckhardt je považován za moderního objevitele Petry, neměl to ale vůbec jednoduché. Údajně cestoval po arabských zemích pod převlekem za muslima, což mu pomohlo také dostat se k tomuto zapomenutému místu.

Vydával se totiž za arabského umělce, který jen touží najít inspiraci pro svá díla. Místo toho objevil město, ve které už nevěřili ani někteří místní.

Cestu si badatel zapamatoval a později se tam dokázal vrátit. Odstartoval tak jedno z největších archeologických bádání v historii.

Vědci zkoumají skalní stavby dodnes a upozorňují, že nejspíš ani za dalších 100 let nebudou mít jasno v tom, jak přesně město vzniklo a k čemu všemu sloužilo.