Zemřel Erich von Däniken (1935–2026), muž, který více než čtyři desetiletí rozděloval svět na skeptiky a nadšené stoupence dávných astronautů. Švýcarský záhadolog proslul teorií, že vývoj lidské civilizace mohl být ovlivněn návštěvníky z kosmu.
Jeho myšlenky, považované jedněmi za provokativní fantazii a druhými za odvážné otázky, inspirovaly miliony lidí po celém světě.
Jeho převratná teorie o tom, že do vývoje lidské civilizace na Zemi zasáhli návštěvníci z vesmíru, zvedala lidi ze židlí více než 40 let.
Knižní prvotina Vzpomínky na budoucnost z roku 1968 obletěla celý svět a stejnojmenný film, natočený podle této knihy, byl v roce 1970 dokonce nominován na Oscara.
Jaká tajemství Gízy ještě skrývá?
Erich von Däniken po celý život tvrdil, že až 80 procent staveb a tajemství starověkého Egypta stále leží ukryto pod pískem. Právě Egypt se stal jedním z hlavních pilířů jeho teorií.
Největší pozornost přitahovaly pyramidy a především Velká sfinga v Gíze.„Co je vlastně sfinga?“ ptal se Däniken a odpovídal: „Sfinga je v podstatě smíšená bytost, kříženec.“
Tato bytost s lidskou hlavou a tělem lva však podle něj nebyla ojedinělým výtvorem fantazie. Po celém světě se objevují vyobrazení zvláštních tvorů – lidí s křídly, bytostí s ptačími hlavami, kříženců člověka a býka či zcela neidentifikovatelných postav. Jejich původ sahá tisíce let před náš letopočet.
Byla to jen fantazie dávných civilizací? Egyptský kněz Manethó (3. století př. n.
l.) psal o bozích, kteří sestoupili na Zemi a stvořili „posvátná zvířata“ – lidi s křídly, rohy, kozími stehny či koňskými nohami.
Podle Dänikena však tito „bohové“ nebyli mytické bytosti, ale mimozemšťané, kteří experimentovali s lidskou DNA.
Pocházejí pyramidy z doby kamenné?
Däniken zpochybňoval i tradiční výklad vzniku egyptských pyramid. Pokud jsou skutečně staré zhruba 5000 let, vznikly by na konci pozdní doby kamenné. Jak by však tehdejší lidé dokázali postavit monumenty s takovou přesností?
Zvláštní pozornost věnoval erozním stopám na Sfingě, které podle něj způsobila voda. Pokud by byla Sfinga vystavena silným dešťům nebo dokonce zaplavena, musela by být starší než 10 000 let. A pokud Sfinga, proč ne i pyramidy v jejím okolí?
Velká pyramida byla podle historických pramenů kdysi pokryta dokonale vyleštěnými kamennými deskami, které vytvářely hladký a lesklý povrch.
Její vnitřní chodby a úzké šachty – dlouhé desítky metrů a široké pouhých 20 × 20 centimetrů – dodnes vyvolávají otázky. Původně byly považovány za větrací, pozdější průzkumy však tuto teorii zpochybnily.
V letech 1993–2009 se do šachet vydaly speciální roboty. Záběry z jejich kamer zachytily zvláštní znaky, které podle Dänikena neodpovídají egyptským hieroglyfům.
Tajemství Velké pyramidy
Další záhada se má ukrývat hluboko pod Velkou pyramidou. Podle Dänikena se zde nachází komora se sedmi sarkofágy a ještě níže podzemní jezírko s jediným obrovským sarkofágem.„Údajně prázdným,“ dodával s typickou ironií.
Zvláštní je i to, že sarkofág je širší než šachta, která k němu vede. Jak se tam dostal? A proč se o těchto nálezech veřejnost dozvídá tak málo?
Däniken tvrdil, že nejde o vědce ani archeology, ale o vládní zájmy, které brání zveřejnění informací.
Pokud by se totiž prokázalo, že některé znaky nejsou egyptského původu, zhroutila by se podle něj celá oficiální teorie o vzniku pyramid.
Antický historik Hérodotos, který Egypt podrobně studoval, se ve svých spisech o pyramidách zmiňuje, ale Velkou sfingu vůbec nezmínil.
Däniken měl jasno: v jeho době byla Sfinga podle něj zcela pohřbena pod pískem.
„To, co dnes vidíme v Sakkáře a Gíze, je jen 20 %. Zbylých 80 % je stále ukryto pod zemí,“ tvrdil Erich von Däniken až do konce svého života.
A právě tímto přesvědčením se zapsal do dějin – jako muž, který nutil lidstvo klást otázky, i když na ně neexistovaly jisté odpovědi.
