Kdokoliv cestuje ke skalnímu útvaru Wimberry Stones či přehradě Dovelstone na severu Anglie, projde kolem malé hospůdky Clarence pub, což je poslední možná zastávka na občerstvení před dosažením cíle.

Právě tady se 11. prosince 2015 kolem druhé hodiny odpolední zastaví starší muž a ptá se na cestu k vrcholu nedaleké hory. Ti, co mu odpoví netuší, že jsou posledními, s kým muž mluví…

Venku bylo chladno, zataženo a už začínala být tma. Celý den pršelo a další den také. Bylo proto neobvyklé, jak byl oblečený.

Měl na sobě jen lehký plášť, plátěné kalhoty, košili a mokasíny,“ vzpomíná majitel podniku Mel Robinson. Muže to ale nejspíš příliš neobtěžovalo. Nerozhodilo ho ani varování, že za světla se zpátky nedostane.

Možná proto, že ani neměl v plánu dostat se zpátky. Ne živý. O dvě hodiny později je spatřen dvěma členy Královské společnosti pro ochranu ptactva a dalšího dne je nedaleko tohoto místa nalezeno už jen jeho tělo bez života.

Zjevně se zabil sám a podle vlakových jízdenek po kapsách urazil 320 kilometrů vlakem, než došel na horu, kde zemřel. Jaké ho k tomu vedly důvody?

Pákistánské spojení

Neidentifikovatelné tělo dostává prozatímní jméno Neil Dovestone podle nedaleké přehrady.  Nalezení pravého jména se ukáže jako nelehký úkol. Mrtvola u sebe nemá žádné doklady a nic, co by napomohlo její identifikaci.

Pitva prokáže, že příčinou smrti byla otrava strychninem, což je silný jed k hubení hlodavců. K jeho levé stehenní kosti je připevněná titanová chirurgická destička, což je zajímavé, neboť taková pomůcka je legálně dostupná pouze v Pákistánu.

Také lahvička, v níž si na místo skonu jed donesl, poukazuje na Blízký východ. Jde o nádobu od léku tyroxinu, který se užívá k léčbě nemocí štítné žlázy. Tato specifická šarže je vyráběná a distribuovaná pouze v Pákistánu.

Jenže porovnání otisků prstů v britských i pákistánských databázích nepřináší nic nového. A úřady Pákistánu nemají o muži odpovídajícího popisu žádný záznam. Že by cestoval v utajení? V lednu 2017 byl muž díky testům DNA konečně pojmenován.

Identifikován byl jako 67letý samotář David Lytton, jenže tím záhady kolem něj nekončí.

Jméno stále nejisté

Stále se čeká na objasnění, jak je možné, že Lytton čile cestoval po Blízkém východě, přestože podle úřadů neměl platný pas. Ten mu totiž propadl v září roku 2006 a evidentně si nový cestovní doklad nezřídil.

Přesto ještě v říjnu odcestuje do Pákistánu, o půl roku později se na několik dnů zastaví v Dubaji v Arabských emirátech a v listopadu 2007 opouští Pákistán a místo jeho pobytu je neznámé.

Neexistuje záznam o tom, že by se Lyttton do této blízkovýchodní země vrátil. Přesto si tu kupuje letenku a 10. prosince 2015, jen den před svou smrtí, cestuje z pákistánského Láhauru na letiště Heathrow v Londýně. Jak se do Británie dostal?

Bez zajímavosti není ani informace, že podle Lyttonova pasu se muž narodil Londýně 21. dubna 1948. Ovšem v záznamech není jediná zmínka o tom, že by se v daném období ani přibližně kolem toho data narodil kdokoliv toho jména.

Muž si tedy musel jméno změnit nebo byl možná adoptován. Nebo snad ani toto jméno nebylo jeho pravé?