Na Štědrý večer roku 1945 zachvátí dům rodiny Sodderových v americké Západní Virginii ničivý požár. Pět dětí údajně umírá v plamenech, jenže vyšetřovatelé nikdy nenajdou jejich ostatky. Rodiče proto odmítají uvěřit, že děti skutečně zahynuly.

Rozjíždí vlastní pátrání, které trvá desítky let a dodnes patří k nejznámějším nevyřešeným případům v dějinách USA.

V noci z 24. na 25. prosince 1945 spí v domě George a Jennie Sodderových devět z jejich deseti dětí. Krátce po půlnoci zazvoní telefon, Jennie zvedne sluchátko a slyší cizí ženský hlas. O chvíli později ji probudí rána na střeše.

Když kolem půl druhé ráno znovu otevře oči, dům už hoří. Rodičům a čtyřem dětem se podaří uniknout ven, ale pět sourozenců, Maurice, Martha, Louis, Jennie a Betty, zůstává údajně uvnitř.

George se je zoufale snaží zachránit, jenže žebřík, který bývá opřený o dům, zmizí. Nefunguje ani nákladní auto, se kterým by se mohl dostat k oknům v patře. Hasiči přijíždějí až ráno, kdy z domu zůstává jen popel.

Dostává výhrůžku za ostrá slova

Úřady případ rychle uzavírají jako tragickou nehodu způsobenou vadnou elektroinstalací. Jenže Sodderovi nacházejí stále více podivností. Telefonní kabel není přepálený ohněm, ale přeříznutý.

V troskách se nenacházejí žádné lidské ostatky, přestože odborníci později upozorňují, že oheň při požáru neměl dostatečnou teplotu ani délku trvání, aby úplně zničil pět lidských těl.

George navíc několik týdnů před požárem dostává výhrůžku od obchodníka s pojištěním, který mu říká, že jeho dům „lehne popelem“ a děti zemřou. Důvodem mají být Georgeovy ostré výroky proti italskému diktátorovi Benitu Mussolinimu.

Anonymní dopisy a fotky

Sodderovi proto začínají věřit, že jejich děti někdo unesl a požár slouží jen jako krytí. V následujících letech přicházejí svědectví lidí, kteří údajně děti vidí v různých částech USA. Rodina dostává anonymní fotografie i dopisy.

Největší rozruch vyvolá snímek mladého muže z 60. let, který má připomínat syna Louise. Sodderovi vyvěšují u silnice obrovský billboard s fotografiemi pohřešovaných dětí a nabízejí odměnu za jakoukoli informaci.

Nikdo však nikdy nepřinese důkaz, který by případ definitivně vyřešil. Oficiálně jsou děti dodnes vedeny jako oběti požáru, ale mnoho lidí stále věří, že pravda je mnohem temnější.