Na Valašsku se zvedá mohutná skalní hradba, která jako by přehradila cestu celému údolí. Její kamenné bloky připomínají nedokončenou stavbu dávného obra a jméno Čertovy skály přímo vybízí k otázce, zda se tu kdysi nestalo něco neobyčejného.

Lidová pověst vypráví o pekelníkovi, který chce obrátit tok říčky Senice. Jenže právě ve chvíli, kdy legenda slibuje nadpřirozené vysvětlení, přichází na scénu geologie. Ta odhaluje příběh mnohem starší než sahá lidská paměť.

Představte si údolí, ve kterém se objeví čert s nebezpečným plánem. Podle jedné z nejznámějších valašských pověstí se zamiluje do krásné mlynářčiny dcery a chce si ji vzít. Její matka však pekelníkovi stanoví podmínku:

musí přehradit říčku Senici tak, aby začala téct opačným směrem. Na dokončení úkolu má čas jen do ranního zakokrhání kohouta. Čert se pustí do práce, snáší obrovské balvany a buduje kamennou hráz.

Dokonce se pokouší pojistit si vítězství tím, že posbírá kohouty v okolí. Jenže jeden mu unikne. Když se údolím rozezní ranní zakokrhání, pekelník musí práci vzdát. Zůstává po něm skalní hradba, která dodnes působí jako nedokončená přehrada.

Menší skály v okolí pak lidové vyprávění vysvětluje jako kameny, které čert cestou poztrácel.

Kamenná zeď stará miliony let

Skutečný původ skal je mnohem starší než pověst o mlynářce. Čertovy skály leží na severním okraji Lidečka a tvoří výrazný výchoz odolných pískovců, které vznikají v dávných geologických obdobích.

Patří k takzvanému magurskému flyši, souboru hornin vzniklých ukládáním sedimentů v prostředí dávných moří. Jejich dnešní podobu vytvářejí především geologická stavba, pukliny, zvětrávání a eroze.

Méně odolné části okolního podloží postupně mizí, zatímco pevnější pískovcová lavice zůstává vystupovat nad terénem. Výsledkem je skalní stěna dlouhá přibližně 150 metrů, místy vysoká až 25 metrů.

Příčné pukliny ji rozdělují na mohutné bloky a schodovité útvary, které skutečně připomínají obří kamennou zeď. Geologové tak vysvětlují nejen její vznik, ale také to, proč působí tak pravidelným a téměř uměle vytvořeným dojmem.

Záhada se skrývá jinde

Znamená vědecké vysvětlení konec tajemství? Ne tak docela. Geologie objasňuje, jak skalní hradba vzniká, ale sama o sobě neříká, kdy přesně se mezi místními začínají vyprávět jednotlivé verze čertovského příběhu.

Právě tady se otevírá zajímavé pátrání po lidské představivosti. Nápadná stěna, která připomíná nedokončenou stavbu, přímo vybízí k vysvětlení pomocí nadpřirozených sil. Pověst navíc spojuje krajinu s motivy, které jsou lidem důvěrně známé:

zakázanou láskou, důvtipem, časovým závodem a vítězstvím člověka nad ďáblem. Dnes jsou Čertovy skály chráněnou přírodní památkou a vyhledávaným cílem turistů i horolezců.

Když se člověk postaví pod jejich mohutnou stěnu, může si představit čerta, který v poslední chvíli odhazuje kámen a prchá před svítáním. Víme, že skálu nevystavěl pekelník. Ale otázka, proč právě toto místo probouzí tak silné příběhy, zůstává pořád živá.