Na panství nedaleko Québecu prý létají kameny a ozývá se hudba neviditelných muzikantů. Mladá služebná spatřuje přízraky a podle duchovních jejími ústy promlouvají démoni.

Na podzim roku 1660 začíná případ, v němž nepomohou ani opakované exorcismy. Vysvobození má nakonec přinést lidská kost. Co se s Barbe Hallay vlastně dělo?

V Beauportu ve francouzské kolonii na území dnešní Kanady slouží dospívající Barbe Hallay u Roberta Giffarda. Když se kolem ní začnou odehrávat podivné události, okolí hledá viníka.

Podezření padne na mlynáře Daniela Vuila, který se o ni podle dobových zpráv ucházel. Sňatek však neprosadil. Sáhl snad odmítnutý nápadník k černé magii?

Řeholnice Marie de l’Incarnation tak události alespoň vysvětluje v dopise svému synovi. Její vyprávění zachycuje přesvědčení tehdejšího okolí, nikoli důkaz čarodějnictví.

Ani biskup nestačí

Dívčino trápení provázejí podle svědectví děsivé výjevy. Zjevují se jí postavy lidí i zvířat, v domě je slyšet buben a flétna a ze zdí se údajně uvolňují kameny. Duchovní zkoušejí modlitby a vymítání.

Zasáhne i biskup François de Laval (1623-1708), ale očekávaný klid nepřichází. V prosinci 1660 se Barbe dostává do québecké nemocnice Hôtel-Dieu, kde se o ni stará řeholnice Catherine de Saint-Augustin. Také ona sama podle náboženských vyprávění čelí útokům démonů.

Vuil mezitím skončí ve vězení a 7. října 1661 je zastřelen. Označit ho jednoduše za popraveného čaroděje by však bylo zavádějící. Historici se přou, jakou roli sehrála náboženská obvinění či zakázaný prodej alkoholu původním obyvatelům.

Dokumenty k procesu chybějí. Mlynářova smrt navíc dívčiny potíže neukončí.

Záchrana ukrytá v kosti?

Po návratu do Beauportu pomáhá Barbe paní domu Marie Regnouard. Ve svém svědectví popisuje noční zápas z října 1662: přiloží k dívčinu tělu žebro jezuitského mučedníka Jeana de Brébeufa.

Barbe se prý zmítá a démon žádá odstranění ostatku, který ho údajně pálí. Regnouard odmítne ustoupit a přikazuje mu odejít. Právě tomuto zásahu připisuje vyprávění rozhodující úlevu.

V březnu 1663 už zprávy označují Barbe za zcela osvobozenou. Později se vdá a má děti. Její příběh tedy nekončí rokem 1660 ani jediným obřadem. Zůstává však otázka, na kterou samotná dobová svědectví nestačí: co její obtíže způsobilo?

Záznamy vznikaly v prostředí, které považovalo démony za skutečné protivníky. Nadpřirozenou příčinu neprokazují a spolehlivou lékařskou diagnózu z nich po staletích určit nelze.