Dosavadní historické záznamy hovoří o tom, že egyptský faraon Ramesse II. byl jedním z největších starověkých vojevůdců a řadí se tak po bok jiných velikánů jako byli například Kýros II. Veliký, Alexandr Makedonský nebo Caesar.
Ale bylo tomu skutečně tak? Nejnovější výzkumy totiž zobrazují Ramesse II. v poněkud odlišném světle…
Ramesse II. vládl starověkému Egyptu v letech 1279-1213 př. n. l. Podle dochovaných památek (především nápisů z egyptských chrámů a paláců) byla jeho vláda vyplněna častými válkami se sousedy. S Libyjci, Núbijci a Chetity.
I známá bitva u Kadeše z roku 1285 př. n. l. spadá do období vlády tohoto panovníka. Většiny z těchto konfliktů se měl Ramesse osobně účastnit jako nejvyšší vojenský velitel a pod jeho velením dosáhla egyptská vojska vždy vítězství.
Alespoň takto nám popisují situaci starověké egyptské nápisy. Můžeme jim ale věřit?
Na základě nejnovějšího archeologického výzkumu došli odborníci k závěru, že pověst o Ramessi II. jako slavném vojevůdci je jen mýtus. Jediná velká bitva, kterou tento faraon prokazatelně svedl, je již zmíněná bitva u Kadeše.
A to ještě s nijak valným úspěchem. Nechybělo mnoho a bitva se mohla pro Egypťany stát velkou katastrofou. Sám faraon se v ní totiž dopustil fatálních taktických chyb, kterých by se velký vojevůdce musel za každou cenu vyvarovat.
Nechal se nalákat do léčky, ze které vyvázl jen díky chetitské chtivosti a lehkomyslnosti. Bitva tedy nebyla žádným Ramessovým vítězstvím, jak ho podávají egyptské nápisy. Naopak.
Egypťané se museli stáhnout zpět a Chetité následně podnikli úspěšný výpad, kterým ovládli některé egyptské provincie v oblasti dnešní Palestiny.
Podobně tomu bylo i s údajnými „válkami“ s Libyjci. Archeologické nálezy prokázaly, že v době Ramessovy vlády byl u libyjsko-egyptských hranic klid, a dokonce zde kvetl obchod a rostly pastevecké osady, což by v době válek nebylo možné.
Jak se zdá, Ramesse II. nebyl tedy nijak významným vojevůdcem a pokud ho lze v něčem obdivovat, tak spíše pro jeho diplomatické nadání.
