Legenda praví, že je ruské metro protkané několika tajnými linkami, sloužícími k různým účelům. Vláda to odmítá. Kde je pravda? Je skutečně možné, aby mohlo tajné metro fungovat po celá desetiletí, aniž by se o něm dozvěděly miliony obyvatel?
Od dob SSSR měly tyto linky plnit řadu úloh, zejména pak zajistit bezpečí tamním politickým a vědeckým elitám v případě nukleární války.
Tajné tunely mají být podle všeho podstatně hlouběji než ty ostatní a také mají být výborně chráněny pancéřovými dveřmi, odolávajícími i silným výbuchům.
Podle všeho nemělo být tzv. „metro 2“ vybudováno spolu s metrem oficiálním. Nýbrž mělo vzniknout ještě o něco dříve! Prý už ve dvacátých letech minulého století za Stalinovy vlády.
Nejprve mělo jít o dvě stanice a posléze se měla tajné metro rozšiřovat natolik, že jeho výsledná rozloha má být delší, než v případě metra oficiálního.
Že by se nemuselo jedno o pouhou pohádku dokládají i výpovědi několik svědků. Tak třeba bývalý plukovník Oleg Gorděvskij, který pracoval do roku 1985 pro tajnou britskou službu MI6, řekl v interview pro ruský týdeník Argumenty a fakta následující:
„Stále neznáte to největší tajemství KGB: velké podzemní město, celé komunikační sítě s takovými zařízeními. Ale to vám nikdy neukážou.“
Těžko říct, kde je pravda. Ta zůstává až do dnešních dnů skrytá hluboko v podzemí a jen pár vyvolených skutečně ví, zda se jedná o skutečnost či o pouhou pohádku…