Stále znovu se v geologických vrstvách, které jsou tak staré, že je musíme datovat do dávno minulých geologických epoch, objevují se předměty, které tam vlastně nemají být.
V letech 1991 až 1993 našli zlatokopové a hledači barevných kovů na východním Uralu zvláštní, většinou spirálovité předměty. Velikost objektů se pohybuje od maximálně tří centimetrů do 0,003 milimetru.
Na různých nalezištích v blízkosti řek Narada, Kozhim a Balbanju a u dvou potoků jménem Vetvisty a Lapchevozh byly nalezeny tisíce těchto nevysvětlitelných kousků většinou v hloubce mezi dvěma a dvanácti metry.
Geologové tak byli schopni datovat vrstvy mezi dvaceti a více než třemi sty tisíci lety. Podle běžného dělení to bylo v pleistocénu, tedy v době ledové. Spirálovité artefakty jsou složeny z různých kovů: větší z mědi, mikroskopické z molybdenu a wolframu.
Přesná měření spirál, z nichž některé jsou v submilimetrové oblasti, ukázala že poměr jejich rozměrů leží v tzv. zlatém řezu.
Ten se používá v případě, že při dělení nějaké vzdálenosti na dva úseky, je celá vzdálenost ve stejném poměru k většímu úseku jako větší úsek k menšímu.