Máte naučené, že špičky banánů se nesmí jíst? Přejedete si před usednutím sedačku v autobusu či v kině dlaní, abyste se přesvědčili, že v ní není zapíchnutá jehla?
Pak jste se stali obětí uměle vytvořených mystifikací, které se již celé roky předávají z člověka na člověka jako zaručená pravda. Jak je to s nimi ve skutečnosti?
„Stalo se to v Paříži. Před několika týdny v jednom kině si sedla jedna osoba na něco píchajícího na sedadle. Když vstala, aby zjistila, co to bylo, našla jehlu zapíchnutou do sedadla, na které byl připevněn tento vzkaz:
‚Právě jsi byl nakažen HIV.‘ Kontrolní středisko chorob [v Paříži] zaznamenalo v poslední době mnoho podobných případů v mnohých dalších městech, i v Praze. Všechny testované jehly byly HIV pozitivní,“ píše se ve znepokojivých řetězově přeposílaných zprávách.
Kdosi se tak snaží upozornit na nebezpečí nákazy virem HIV píchnutím o jehlu narafičenou na veřejných místech.
Povídačka o zlomyslných narkomanech, kteří nastrkávají do sedaček, mezi tlačítka bankomatů nebo do výdejních šachet nápojových automatů jehly infikované smrtícím virem, je jednou z nejúspěšnějších městských legend vůbec.
Zpráva je tak alarmující a snadno uvěřitelná, že u nás byla dokonce před časem publikována v některých médiích. Mnoho lidí dodnes věří v její pravdivost. Jak tedy vlastně poznat klam, když i média skočila na fámu?
JE TO TECHNICKY MOŽNÉ?
Zprávy o útocích infikovanými jehlami jsou mezinárodním úkazem. Podobné pověsti se poprvé objevují v 80. letech 20. století v USA a následuje Nizozemsko, Francie, Německo, Rakousko a další země.
Varování však údajně nemají žádný reálný základ a odvíjejí se od vymyšlených příběhů.
„Je technicky téměř vyloučeno zapíchnout do lavičky nebo sedadla městské hromadné dopravy jehlu tak, aby čněla hrotem vzhůru, injekční jehly jsou z neohýbavé oceli a při podobné manipulaci by se zlomily.
Většina injekčních aplikací drogy je prováděna takzvanými inzulinkami (set pevně spojené stříkačky a jehly na jedno použití), i tady je představa o zapíchnutí hrotem vzhůru čirou fantazií,“ vyvrací obavy z píchnutí o jehlu v sedačce MUDr. Tomáš Zábranský PhD. (*1969) z Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti.
Na internetové stránce www.hoax.cz, která průběžně upozorňuje na podobné mystifikace, Zábranský rovněž tvrdí, že nic podobného se nestalo ani v Paříži, ani nikde jinde.
„Zprávy tohoto typu odrážejí kolektivní obavy a strach moderní společnosti ze sociálních menšin a civilizačních chorob,“ přidává svůj výklad původu této uměle vytvořené pověsti folklorista PhDr. Petr Janeček (*1978).
Jitka Krulcová