Zjevení Panny Marie, zázraky a prostředí, které vybízí k rozjímání. To všechno lze najít na řeckém ostrůvku Tinos. Jde o jediné katolické poutní místo v celém Řecku, což je možná důvod, proč mu mnoho lidí přezdívá „Lourdy Egejského moře“.
Vše přitom začíná už v roce 1822, kdy se na tomto místě nachází ženský klášter, ve kterém žije i žena známá dnes jako svatá Pelagia z Tinosu. V červnu toho roku má tato postarší jeptiška sérii snů, ve kterých se jí zjevuje Panna Marie.
Ta jí nakazuje, aby šla na konkrétní místo, kde se mají nacházet ruiny kostela a v nich stovky let stará ikona znázorňující Zvěstování archanděla Gabriela. Pelagia nejprve snům nevěří.
Jenže zjevení se opakují a Panna Marie dokonce jeptišce vyčiní a poručí jí, aby udělala, co po ní žádá. Konečně Pelagia pochopí, že k ní promluvila Matka boží a vše hlásí místním církevním představitelům. Věci se dají do pohybu.
NÁLEZ IKONY
Začíná pátrání po kostelu, který byl v roce 1200 zničen Araby. Nakonec se ho skutečně daří najít, ikona tam však není. Všichni chtějí zanechat pátrání, ale Panna Marie se zjevuje několika lidem znovu a nutí je, aby pokračovali v pracích.
30. ledna 1823 je ikona skutečně nalezena. „O poledni jeden z dělníků uděřil kladivem do jednoho kusu dřeva a uviděl na jeho druhé straně stopy barvy. Když ho rukama očistil od špín, spatřil ikonu,“ uvádí řecký duchovní John Sanidopoulos.
O pár měsíců později už na místě vzniká nový poutní kostel, do kterého se vypravují tisíce poutníků každý rok. A mnozí z nich hlásí, že byli svědkem různých zázračných uzdravení. Dokládají zmíněné události, že existence Boha není jen věcí víry? Nebo hrála v tomto případě roli obyčejná náhoda?