reklama
1. října 1958: Začíná fungovat americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, známý jako NASA.
Domů     Reportáže
Češi v Egyptě: Zapomenutý malíř zdobil muslimské mešity
Jiří Nechanický
od Jiří Nechanický 6.9.2020
5.5tis
408
SDÍLENÍ
5.5tis
ZOBRAZENÍ

Tlumené barvy krajiny uklidňují. Evokují dálky, ať už jde o odstíny modravého moře na horizontu, hnědavá přímořská skaliska, nebo žhnoucí žlutý písek egyptské pouště. Eduard Wirth romantikou svých maleb ohromí natolik, že si jeho služby žádá i egyptská vláda. 

K lidem, kteří se postarají o to, aby si Egypťané jednou provždy vštípili, kde leží česká země, se řadí Eduard Wirth (1870–1935). Povahou dobrodruh, který chce cestovat a dobýt s paletou plnou olejových barev a se štětcem.   

Doménou Edwarda Wirtha se stávají hlavně krajiny se snovým nádechem.

Cesta za snem 

Narodil se v Chotěboři na Vysočině. Poměry v chudších rodinách ale nevypadají ve 2. polovině 19. století v Rakousku-Uhersku růžově. Uživit spoustu hladových krků není snadné, grunty se s rostoucím počtem dědiců dělí na stále menší díly.

Slib snazšího života, nebo dokonce kousku půdy, proto zní pro mnohé jako rajská hudba. „Půjdeme za lepším,“ rozhodne rodinná rada a Wirthovi se stěhují do Rumunska. Eduard (později bude používat variantu jména Edward) tam chodí do řeckých škol a brzy se ukáže jeho malířský talent. „Chci studovat malbu,“ přesvědčuje tvrdohlavý chlapec okolí a svůj sen nehodlá opustit. „Zkusím to na benátské akademii,“ říká a mísí se v něm odvaha s trochou ostychu.

Tuší, že prosadit se na slavné škole nebude snadné. Nakonec se mu to ale podaří. Benátský pobyt převtělí do obrazů, ale zůstat v Itálii se mu nechce. Vydává se do Svaté země. Blízký východ mu učaruje a nakonec zakotví v egyptské Káhiře, kde stráví 21 plodných let svého života.  

Jaroslavu Gilbertovi se díky Wirthově úspěchu daří proniknout do Egypta.

Prestiž profesora 

Krajinomalbami, laděnými do jemných pastelových barev, se Arabům trefí do vkusu. Malby přírodních motivů si v muslimské zemi cení, protože Korán zakazuje zobrazovat živé tvory. Na přelomu 19. a 20. století navíc v arabském umění doslova převládá hlad po nástěnných olejomalbách a obrázcích vhodných do kaváren a dalších veřejných prostor včetně mešit. Wirth je mistrně ovládá a díky tomu se dostává i k vládním zakázkám.

Zároveň získává prestiž profesora na nově vzniklé místní malířské akademii: „Egyptská škola výtvarných umění (Madrassat al-Funun al-Jamila al-Misriyya) otevřela své dveře 13. května 1908, toto datum mnozí historici umění uváděli jako výchozí bod pro vznik moderního umění v Egyptě,“ uvádí současná britská výtvarnice Claire Daviesová.   

Výjevy a arabského života úspěšně vytváří i Václav Příhoda.

Češi okupují výstavu 

Na počátku 20. let 20. století se Wirth rozhodne vrátit do nově zrozené Československé republiky a jako svoje působiště si vybere Brno. V Egyptě ale otevře dveře dalším českým umělcům. Zásluhou skvělé spolupráce s Wirthem ministerstvo kultury nově vytvořeného Egyptského království vyhlašuje v roce 1922 konkurz, ve kterém vyzývá další české umělce, aby přišli pracovat do země na Nilu.

I díky tomu pak výstavu obrazů Salon du Caire (Káhirský salon) v roce 1927 svými malbami doslova okupují Češi. Visí tu například práce Václava Příhody (1888–1941) nebo Jaromíra Hilberta (1897–1995). 

Prokop Toman zapomenutého malíře zařadí do své encyklopedie.

Za 3 měsíce 40 obrazů  

Wirth nezahálí ani po návratu do vlasti. V roce 1922 se představí milovníkům umění výstavou v Prostějově, dva roky poté i v Praze. Na krajinomalby rozhodně nezanevře, i když egyptské a přímořské motivy teď vymění za domácí scenérie. „Eduard Wirth roku 1934 pobyl tři měsíce v Tatrách, odtud si přinesl čtyřicet obrazů a studií,“ zdůrazňuje Prokop Toman (1872–1955), autor slovníku výtvarných umělců, jeho tvůrčí zápal i v posledním období života.

Dvě Wirthovy výstavy proběhnou posmrtně, a to roku 1936 v Bratislavě a o čtyři roky později v Brně. 

  

Foto: geni.cz, artnet.de, krajane.net
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 6.9.2022 2.9tis
Představitelé města Amarillo v oficiální tiskové zprávě žádají veřejnost o pomoc při identifikaci podivného tvora, kterého letos v květnu natočila bezpečnostní kamera tamní zoologické zahrady. Na přiloženém snímku je zachyceno vzpřímené dvounohé stvoření s psími či snad vlčími rysy.     „V temných a časných ranních hodinách dnes 21. května (kolem 1:25 hodin) zachytily bezpečnostní […]
od Eva Soukupová 2.9.2022 2.8tis
Žena, která si vyrazili na túru v přírodě, během procházky narazila na neidentifikovaného tvora. Pohotově se chopila telefonu a začala nahrávat. Její sestra a několik diskutérů na internetu nyní věří, že by na záznamu mohl být zachycen „tasmánský tygr“, psovitá šelma označovaná za vyhynulou.     Jessie Milde se v polovině srpna vydala ve společnosti […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]