Svého času je trnem v oku každému konzervativci. Zhýralí umělci mu holdují ve velkém. Je vším, co básníci milují – esencí života, šílenstvím natěsnaným do malé láhve, opalizující múzou. Zaslouží si absint svou nechvalně proslulou pověst?
Svou „zelenou jiskrou“ si absint (psáno též jako Absinth a Absinthe) podmaňuje v 18. století téměř celý svět. Nadšení vládne v Německu, Česku, Rakousku, Americe a především pak ve Francii.
Právě Francie je semeništěm legend o absintu a město nápojem doslova žije. V Paříži si absintu užívá každá společenská skupina, vojáky a smetánkou počínaje a umělci konče. Původem irský dramatik Oscar Wilde (1854–1900) o absintu říká:
„Po první sklence vidíte věci tak, jak je chcete vidět. Po druhé je vidíte takové, jaké nejsou. Nakonec je spatříte takové, jaké skutečně jsou, a to je ta nejpříšernější věc na světě!“ Jak vlastně vypadá svět pohledem přes „zelené brýle“?
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
