Staré texty uvádějí, že na světě nebylo mocnější říše vedle Říma, Persie a Číny. Trojici notoricky známých impérií má doplňovat ještě jedno, méně známé a zahalené rouškou tajemství. Jde o státní útvar na území dnešní Etiopie – Aksumské království. Kdo ho založil a skutečně v zde je ukryta i mocná archa úmluvy?

Vlivný starověký stát, rozprostírající se na obou březích Rudého moře, je pomyslnou kolébkou křesťanů na africkém kontinentu. Dnes je sláva Aksumského království snad nejvíc připomínána legendární postavou královny ze Sáby.

Pojďme zkusit poskládat mozaiku zapomenuté říše a odpovědět si na nejtajemnějších aksumské otázky…

Kdo říši založil a skutečně v ní vládla královna ze Sáby?

Je to sice jen pověst, ale hojně zmiňovaná královna ze Sáby Makeda (žila někdy v 10. století př. n. l.), zplodí s jeruzalémským králem Šalamounem (žil v 10. století př. n.

l.) syna Menelika (žil v 10. století př. n. l.). Právě Menelik, který na sebe později vezme jméno David, se stává úplně prvním etiopským císařem. Otázky panují zejména kolem původu Makedy.

Všeobecně se má za to, že původním sídlem královny bylo území Sába kdesi v Arábii. Poté, co se panovnice do království vrátí z návštěvy Šalomouna, vzbouřený lid ji vyžene.

Událost přivede Makedu na pouť do severovýchodní Afriky, kde má v nynějším etiopském Aksumu založit své nové sídlo.

Ruiny chrámu hovoří jasně

Ani tady ale legendární královna nenachází klid. Vzbouřenci ji pronásledují, kde se dá, a tak Makeda prchá do vnitrozemí Afriky a zcela osamocená umírá. Otázka je nabíledni – je popsané putování královny ze Sáby jen pouhou povídačkou?

V roce 1951 je v dnešním Jemenu v Arábii objeven Chrám měsíčního božstva, jenž má být hlavní svatyní domnělé sábské civilizace. Badatel Bill Glanzman je přesvědčen, že svatyně slouží minimálně mezi lety 1200 př. n. l. až 550 n. l.

jako významné poutní místo. Na výzkumu chrámu pracuje Glanzman spolu s beduíny a jemenskými archeology, kteří shodně tvrdí, že místo svatyně je centrem královniny říše.

Co má společného zakladatel etiopských císařů s archou úmluvy?

Etiopané jsou dodnes přesvědčeni, že zakladatelem jejich císařské dynastie je skutečně již zmíněný Menelik.

Šalamounova dynastie dosazuje na trůn Etiopie jako svého posledního císaře muže jménem Haile Selassie I. (1892–1975), jehož vláda končí v roce 1974 a i on se odvolává na slavný původ.

Bohužel také on, podobně jako jeho starověká předchůdkyně, se svému domácímu lidu znelíbí.

Díky hospodářským problémům a diktátorským sklonům je sesazen z trůnu, jeho osoba je ale mezi prostým lidem i nadále uctívána, a excísař se dokonce stane idolem hnutí rastafariánů, kteří jej považují za svého Mesiáše. Pověst se však váže i k Menelikovi, jenž má do Etiopie dovézt archu úmluvy!

Z ostrova do vlastního chrámu

Bájná schrána obsahuje kromě význačných židovských textů také manu, věčný pokrm, který mimo jiné pomohl Židům při strastiplném putování pouští z Egypta do země zaslíbené.

Ačkoli Bible hovoří o jejím uchování v Jeruzalémském chrámu a její následné ztrátě, Etiopané mají vlastní verzi příběhu. Archu s sebou do Aksumu přiváží Menelik, načež je vzácný předmět uložen na tajemný ostrov Tana Kerkos na jezeře Tana.

Ne náhodou dnes na něm můžeme nalézt i velmi staré židovské obětní kameny. Ve 4. století je archa opět přenesena do Aksumu, kde je pro ni vystavěn velkolepý chrám Marie ze Sionu.

Jaké poselství v sobě skrývají mohutné aksumské stély?

V centru aksumské říše se to hemží monumentálními obelisky a sloupy.

Takzvané aksumské stély dosahují úctyhodných rozměrů a je mezi nimi i kámen, jež představuje nejrozsáhlejší dochovaný vytesaný památník starověku (ve své době měl vážit 500 tun a sahal do výšky až 33 metrů!).

Některé jsou budované dokonce zhruba ve stejném období, v jakém došlo k výstavbě egyptských pyramid. Jiné, novější, spadají do 4. století n. l., tedy do doby největšího rozkvětu říše za panovníka Ezana (na trůn nastoupil zhruba v roce 325).

Tajemství nevyzradily

Mystérium obelisků spočívá ve skutečnosti, že se zatím nikomu nepodařilo zjistit, jakou technologií jsou stély vyrobeny. Stély napodobují budovy a na jejich vrcholcích jsou zobrazeny symboly východu slunce.

Je pravděpodobné, že jde o zobrazení symboliky života a znovuzrození. Jednoznačné odpovědi ale stále chybí.

Kde je v současnosti ukryta archa úmluvy?

Hledačů náboženského klenotu bylo napříč historií mnoho. Archu úmluvy ale nenašel žádný z nich, a není divu, dle Etiopanů je totiž bezpečně uložená na jejich území.

„Bible o ní hovoří jako o znamení a pečeti boží přítomnosti na zemi, což znamená, že v sobě ukrývala neskutečnou moc božské energie.

Když izraelité vzali archu do bitvy, projevila se jako ekvivalent moderních zbraní hromadného ničení, protože nepřátele vmžiku obrátila v prach,“ vysvětluje význam archy britský spisovatel Alan Baker (*1964).

Takovou zbraň by přece chtěla každá mocnost, je tedy možné, že je skutečně stále uložena v Etiopii?

Božskou manu zřejmě nenajdete

Ještě, než je původní chrám Marie ze Sionu v 16. století zlikvidován muslimy, archu úmluvy její strážci opět přemístí na jeden z ostrovů jezera Tana. O století později je vybudován v Aksumu nový svatostánek primárně určený právě pro archu.

A poslední císař Etiopie Haile Selassie ji nechá přenést do skromné kaple sv. Marie. Kaple je pod ochranou jakéhosi mnicha „strážce“, který má zapovězeno budovu s archou opustit a náplní jeho dní jsou převážně hluboké modlitby.

Návštěvníci kaple ale mají smůlu, archu totiž nesmějí spatřit, jinak by se podle staré legendy proměnili v popel. Jestli se na území Etiopie nachází skutečná archa úmluvy, zůstane otázkou.

Etiopané prý ale s největší pravděpodobností schraňují nikoliv archu s vícero předměty včetně božské many, ale „pouhou“ kamennou desku Zákona s pěti přikázáními na každé straně desky.

Proč mocná říše zaniká?

V dobách největší slávy se Aksumské království rozprostírá z vnitrozemí současné Etiopie až po značnou část území Jemenu. Jak čas ubíhá, ze všech stran je postupně obkličováno stoupenci Alláha.

I přesto je říše velmi vyspělá a je jednou z prvních, jež užívá zlaté mince. Zmíněný král Ezana přijímá křesťanství a ustanovuje v zemi prvního biskupa.

Ještě v 6. století má říše takovou moc, že prostřednictvím panovníka Kaleba (žil v 6. století n. l.) významnou měrou zasahuje do všemožných bojů a šarvátek v celé Arábii.

Říše zaniká v 8. století, křesťanství, snad vlivem archy, ale v zemi silně zakoření.

Nástupnická Etiopie je pak význačným centrem specifické větve křesťanství, které se vlivem geografické odloučenosti od hlavních křesťanských center v Evropě vyvíjí zcela samostatně.

Královna, jež srovná kostely se zemí

Ačkoli se se zánikem Aksumu nejvíc spojují nájezdy islámských dobyvatelů, důležitý střípek do mozaiky představuje také tajemná královna, která v době skomírajícího království dosedne na trůn.

Ne příliš oblíbená panovnice je totiž pohanského nebo židovského původu, což většinově křesťanské společnosti příliš nevoní.

Neurvalé pokusy o změnu kurzu říše vyvrcholí hromadným ničením desítek kostelů, ale také ničením písemností, které by byly pro objasnění všech záhad kolem království klíčové.