Myslíte si, že člověk ke svému životu nezbytně potřebuje spánek? Tak to jste dost možná na pořádném omylu! Na počátku 20. století obletí světová média informace o muži, který údajně nikdy nezamhouřil oka. Jak to vysvětlit?

Američan Al Herpin (1862–1947) ve své době vzbuzuje velké emoce. Novinové články o něm hovoří jako o „muži, který nikdy nespal“, což se zdý být v rozporu se všemi současnými poznatky o člověku. Jsou mezi námi lidé, kteří nezapadají do klasických vědeckých tabulek?

Chybějící odpovědi

Člověk prospí přibližně čtvrtinu života. Není úplně jasné proč.  „Jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že je to určeno k tomu, aby organismus šetřil energií,“ tvrdí současný německý publicista Roland Knauer.

Protože potrava dodávající energii je pro většinu živočichů nedostatkovým zbožím, může být prý evolučně výhodné, aby látková výměna byla v pravidelných intervalech utlumena. Navíc spánek může přispět k regeneraci organismu.

Proč k tomu ale nestačí pasivní klidový odpočinek? „Z jakého důvodu upadají živočichové do stavu jakéhosi bezvědomí, což v přírodě představuje obrovské nebezpečí? A jestliže jde o regeneraci, proč není oddechový čas dopřán také mozku?,“ ptá Knauer.

Zde se tedy, že už samotný spánek je tak trochu záhadou. Na počátku 20. století se svět prostřednictvím médií dozví o muži, který ho ke svému životu údajně moc nepotřebuje. A podle některých zdrojů dokonce vůbec! Jeho jméno vejde do dějin. Co stojí za případem Ala Herpina?

Léčení prý nepomohlo

Podle článku v The New York Times z února 1904 se Herpin patnáct let pečoval o koně a byl ve skvělém zdravotním stavu: „Tvrdí, že posledních deset let ani vteřinu nespal.

Nezdá se, že by kvůli svému pozoruhodnému stavu trpěl nějakým nepohodlím.“ O samotném životě Herpina toho není moc známo. Narodit se měl prvního ledna roku 1862 v Paříži a žít měl v americkém Trentonu v New Jersey.

V některých ohledech se dostupné informace rozcházejí. List Times Picayune of New Orlean něm píše jako o řidiči dodávky. Cituje také jeho prohlášení, podle kterého se problémy se spánkem měly mít souvislost s narozením jeho syna.

„Zřejmě jsem byl nervózní,“ řekl. „Čtyři roky poté zemřela má žena a ten šok musel zasáhnout mé nervy, protože jsem od té doby nespal. Léčili mě v nemocnicích a soukromě, ale nemělo to žádný smysl.

Večer si chodím lehnout do postele jako všichni ostatní, ale ne kvůli spánku. Zkrátka jen ležím a odpočívám.“

Co na to lékaři?

Některé zdroje uvádějí, že Herpin byl v jednu chvíli sledován týmem lékařů, kteří měli následně potvrdit, že 7 dní nespal.

„Tým byl prý zmaten jeho nedostatkem únavy,“ říká současný americký publicista Diccon Hyatt. Jiné zdroje ale zase uvádějí, že Herpin odmítl nabídku 10 000 dolarů od vědecké organizace ve Vídni za to, že podstoupí testy svého stavu.

Podle skeptiků ve skutečnosti neexistuje dostatek důkazů o tom, že by ke svému životu spánek nepotřeboval. Prý to není možné. Podle skeptiků mohou lidé spát, aniž by si toho všimli. Je to tedy tak, že Herpin usínal, aniž by to zaznamenal?

Nebo je všechno ještě jinak?

Herpin umírá dne 3. ledna 1947. V nekrologu uveřejněném opět v The New York Times je uvedeno, že mu bylo 94 let (to je v rozporu se zdroji, které uvádějí jako rok jeho narození 1862, což dokazuje, jak málo toho o něm je vlastně známo – pozn. red.) a že žádná jiná osoba s úplnou nespavostí prý nikdy nežila tak dlouho:

„Je pravděpodobné, že Herpin nezemřel kvůli spánkové deprivaci, ale z jiného důvodu, protože se zdálo, že jeho nespavost neměla žádný vliv na jeho zdraví.“ Podaří se celý případ někdy jednoznačně objasnit?